Podklady pro letouny Š-231 a Š-16

[Miško]

Josefe, nenašel bys záznam k motoru Š131?

[Josef Studený]

Josefe, nenašel bys záznam k motoru Š131?

Když oni v tom mají chlapci z Letova dost velký bor... /pardon, nepořádek/. Pepa Václavík se to snaží rozplést v připravovaném článku, ale zatím to vypadá, že šafářův dvoreček je proti němu veselá kopa. Š-131 je totiž střídavě označován v knize letů jako Š-131.1 a Š-131.2. Motor vždy Hornet 285. Ten už byl ale dříve namontován v Š-31.4. Později pak uveden Š-131.1 s motorem Hornet 273 a Š-131.2 stále s Hornetem 285. Vrtulí neúrekom dřevěných i kovových.

Naposledy upravil Josef Studený dne 01 úno 2010, 18:48, celkově upraveno 1

[Miško]

Jasně..., dík za ochotu. Michal

[zdesko]

..trochu nezáživné omáčky,ale mohlo by se to hodit..: Takže,jak je známo začalo to přestavbou letounu Š-20.115 do kterého byl zastavěn Walter Jupiter IV (420k),čímž se z něj stal prototyp Š-20J..letoun s ním výborně stoupal a dostoupal až do 8700m. Letoun však létal pomalu. Vznikl proto nový letoun označený Š-31. Tím se opět vracíme k letounu škpt.Kally,který s ním vyhrál závod Malé Dohody a Polska. Byl to stroj Š-31.1 s imatrikulací L-BABI..Tehdy byl v letounu namontován motor Hornet "D" o výkonu 525k. Kvůli intenzivnímu laborování na prototypech Š-31 a také díky Aviím Ba-33,které se měly čile k světu, čs.letectvo velký zájem o Šmolíky nemělo. Prototypy byly celkem 4..nebo se za ně považují první 4 vyrobené letouny. Letouny s motorem Hornet "D" měly být označeny Š-131,ale tento požadavek nebyl důsledně dodržován. Vyplývá to z tohoto přehledu objednávek:
MNO č.j.33.435-V/3.odděl.1928 ze dne 28.září 1928
1 stíhací prototyp Š-31 s motorem Jupiter VI (480k).........Letoun bude označen Š-31.1.Tento letoun měl být dodán do 30.6.1929,ale lhůta byla prodloužená,protože VS motor včas nepřidělila

MNO č.j.50.481-V/3.odděl.1929 ze dne 24.prosince 1929
1 drak Š-31 upravený pro statické zkoušky (v této době byl již dodán)
1 stíhací letoun Š-31 s motorem Walter Jupiter VI (450k)..(měl být dodán do 31.3.1930)..bude označen Š-31.2
1 stíhací letoun Š-31 s motorem Walter Jupiter VI (450k)..(měl být dodán do 31.3.1930)..bude označen Š-31.3
1 stíhací letoun Š-31 s motorem Hornet "D" (500k)..(dodání do data,jako předešlé dva)..bude označen Š-31.4 (toto označení bylo změněno na Š-131.1)

MNO č.j.45.470-V/3.odděl.1931
14 stíhacích letounů Š-31 s motory Walter Jupiter VI (480k)...........letouny budou označeny Š-31.5 až Š-31.18 (původní Š-31.4 změněn na Š-131.1 a za něj dodán seriový Š-31.4 s motorem Jupiter)

V německu zakoupeny 4 motory Hornet "D"-průměrná cena 270627Kč

[zdesko]

Podle ročních výkazů se výroba Š-31 vyvíjela následovně..:

1929-Celý první rok probíhal intenzivní výzkum s několika motory (Hornet 525k..Gnome-Rhone Jupiter 480k..Walter Jupiter VI 450k a G-R Jupiter VII)..proběhly zatěžkávací zkoušky draku,probíhaly práce na "závoďáku" škpt.Kally pro "dohodový" závod..probíhaly zálety a předvádění letounů spolu se zběrem informačních materiálů pro Estonsko.

1930-Práce na letounech Š-31 s motory G-R Jupiter VI a VII a Hornet 500k. Propracovávání letounů pro případnou serii (plánované ukončení-únor,březen) Koncem roku se v továrně nacházelo 16 nedokončených seriových letadel a 3 pokusná letadla (typy Š-31)

1931-MNO továrna předává dvě úplné sady výkresů na letouny Š-31.1 až Š-31.4
Na počátku tohoto roku se pracovalo kromě jiných typů šmolíků na letounu Š-31 pro MNO. Tento rok připravila továrna i letoun Š-131.1 s motorem Hornet pro předvádění v Turecku. Bylo také dokončeno 18 letounů Š-31 a kromě toho vyrobila továrna i kovové vrtule s náboji pro motory Walter Jupiter VI (Š-31) a Hornet (také pro Š-31)

1932-poslední dvě třetiny roku probíhají práce na Š-31A s motorem Bristol Mercury IV.S2 (530k). V tomto roce předává továrna 14 seriových Š-31 vojenské správě.

1933-Pracuje se na letounu Š-131.2 Tento rok je už jasné,že MNO prostě žádnou velkou serii Š-31 neobjedná a tak se továrna snaží nabízet letoun v zahraničí...bez úspěchu.

Naposledy upravil zdesko dne 04 úno 2010, 01:21, celkově upraveno 1

[zdesko]

a teď jednotlivé prototypy..:

Š-31.1-motor Hornet č.286..vrtule dřevěná..(získává první cenu v závodě Malé Dohody a Polska v r.1929 s imatrikulací L-BABI a hlavou indiána na boku) Na podzim roku 1929 jej pilot Kovanda předvádí při soutěži v Estonsku a v létě roku 1930 v Mukdemu v Číně. V knize letů továrny je ale naposledy veden už 19.2.1930,kdy vykonal 4 zkušební lety po namontování nové horní nosné plochy(piloti J.Anderle a B.Kovanda)

[zdesko]

Š-31.2-V říjnu a prosinci roku 1929 a počátkem roku 1930 na něm probíhají zkušební lety s různými vrtulemi na motoru G-R Jupiter 9R VI č.4.267 bez krytů na válcích motoru. Ve stejné době je ale také zkoušen i s motorem G-R Jupiter VII s kompresorem. Motor č. 6.008..lety prováděné bez krytů válců i s krytama..to bylo v lednu..a v únoru byly zkoušené nové kryty. Během roku byly prováděny testy na rychlost,stoupavost i dostup. Vrtule byly použity kovové Levasseur HKW (Hederheimer-Kupfer-Werke) a 9.7.1930 je zkoušen s originální vrtulí z motoru Jupiter VII,kterou zapůjčuje MNO. V lednu roku 1931 probíhají zkoušky s motorem Walter Jupiter VI č.3..tento typ motoru byl pak standartním pro seriové letouny.

[zdesko]

Š-31.3-V květnu 1930 létal s motorem Walter Jupiter VI č.8 s novou kovovou stavitelnou vrtulí HKW a později s dřevěnou. V prosinci 1930 měl zastavěný motor Walter Jupiter VI č.10 s kovovou vrtulí HKW a později dostal motor Walter Jupiter VI č.23 s dřevěnou vrtulí Letov.
12.12.1930 byl předváděn vojenské komisi. V září a říjnu 1931 byl zkoušen s devítihranným Townendovým prstencem a s desaxovaným ( ) motorem. Dne 12.října 1931 byl zalétán s vyvažovacími ploškami na křidélkách.
U 35.letky 2 pluku se zůčastnil spolu s Š-31.2 srovnávacích letů různých motorů. Mělo to sloužit k ujasnění nejvhodnějšího z nich. Š-31.2-zkoušel motory W.Jupiter č.3 a originální G-R Jupiter VII. Letoun Š-31.3 zkoušel motory Walter Jupiter č.10 a 23

[zdesko]

Š-31.4-Od října do listopadu 1929 je zkoušen s motorem Hornet č.285..později dostal menší převod na křidélka a směrovku. S tím samým motorem zkouší ještě v roce 1931 různé druhy vrtulí (dřevěné i kovové). Zkoušky probíhají hlavně formou výškových letů. Dne 12.5.1930 pilot Anderle předvádí s tímto letounem akrobacii pro norskou komisi. Anderle letoun předvádí v témže roce i při soutěži stíhaček v Rumunsku.
V roce 1931 je do něho namontován motor Hornet č.287 a mimo jiné i kovová vrtule Standart. V prosinci roku 1931 je v něm namontován opět motor Hornet č.285 ale je přeznačen na Š-131.2 (to je napsáno v mých materiálech..jde ale zřejmě o chybu..správně má být asi přeznačení na Š-131.1)

Naposledy upravil zdesko dne 04 úno 2010, 01:18, celkově upraveno 2

[zdesko]

Š-131.1 (ještě jako Š-31.4)-Dne 19.6.1931 je v něm motor Hornet č.287, dne 19.6.1931 přelétá do Kbel,aby byl fyzicky přítomný kusovému předání VS. Dne 7.12.1931 je v něm namontován motor Hornet č.285 a 9.12.1931 s ním odlétá mjr.gšt.J.Kalla na předvádění do Turecka (už jako Š-131.1-OK-ALZ). Dne 18.7.1932 letoun předvádí akrobacii-létá na něm Anderle a rtm.František Novák.

Š-131.2-Letoun je uváděn s motory Hornet č.285 a č.284. Opět s dřevěnými i kovovými vrtulemi HKW. Dne 3.12.1931 je zalétáván pilotem Kovandou za účelem záběhu motoru ve vzduchu s dřevěnou vrtulí. (v podstatě je až do července 1932 stále vykazován při "zalétavacích" letech)..k tomu dodávám,že Hornety č.285 a 287 byly nějaké haprusácké..ještě v Š-31.4 praskla č.285 hlavní ojnice a když do něj namontovali č.287 tak se v něm při zalétávacím letu (19.7.1930) zadřel první válec. Dne 9.9.1930 provedeny dva zkušební lety-motor pracuje bezchybně. Dne 11.9.1930 probíhalo v Bukurešti při celkem 5ti letech prolétávání báze kvůli ocejchování rychloměru a při pátém letu náhle klesly otáčky. Při přistávání byl zlomen podvozek.

Přidávám fotku Š-31.3 s tím zvláštním devítibokým Tovnendem..přesto,že jsou na letounu pumové závěsníky a útvary vyžadovaly u stíhacích letounů i bombardovací výzbroj..byly dodávány sériové Š-31 bez ní..! Letoun má na boku imatrikulaci s15

Přílohy

Naposledy upravil zdesko dne 12 bře 2010, 15:30, celkově upraveno 1

[Michal Dub]

a teď jednotlivé prototypy..:

Š-31.1-motor Hornet č.286..vrtule dřevěná..(získává první cenu v závodě Malé Dohody a Polska v r.1929 s imatrikulací L-BABI a hlavou indiána na boku)

Během soutěže bychom tam tu imatrikulaci hledali marně.

[Michal Dub]

A něco málo k závodů Malé dohody ročník 1929 a letounech (ano, množné číslo!) Š-131:

Pět letounů Avia odletělo ve středu 28.8.1929 na Varšavu a druhý den pokračovalo přes Jassy do Bukurešti, dva letouny Letov Š-131 odletěly v pátek 30.8. stejnou cestou. Letoun šktp. Budína se zdržel v Jassích pro lehkou poruchu motoru a do Bukurešti nedorazil včas (zůstal v Jassích?). Na jeho místo se tedy posunul náhradník, škpt. Karel Mareš na Avii BH-33 (v letectví zase píší, že náhradník byl Diviš).

(Lidové noviny. 1929, roč. 37, č. 436, 438, 443)

Naše letadla určená pro závod odletěla z Prahy a postupně přistávala na letišti v Bukurešti. Byl zde již škpt. Kalla s letadlem Š 31, avšak škpt. Budín s druhou naší stíhačkou nepřiletěl. Najednou jsem byl volán na letiště k telefonu, kde se hlásil Budín a sděloval, že musel nouzově přistát v jasech pro poruchu motoru Hornet.

(vzpomínky pracovníka Letova Karla Slavíka přepsané Janem Krumbachem)

O účasti dvou strojů na LZMD 1929 hovoří jak dobové Letectví (dva Š-31 s motorem Hornet), dobový denní tisk Lidové noviny (startovali škpt. Kalla a Budín, oba na strojích Š-21 s motory Hornet 450HP), Národní listy (Budín na Š-31 se vracel do Prahy s Kallou a Marešem, ale oddělil se a přistál v Letňanech, zatímco vítězní letci přistáli ve Kbelích), vzpomínky Karla Slavíka (pustili jsme se do výroby dvou nových prototypů Š-31 s motorem Hornet) i Jana Hanzla (stíhací letoun Š-31 s americkým devítiválcem Hornet, který později výrabělo BMW v Mnichově). Škoda že vzpomínky Jana Hanzla nemám úplné, končí odletem do Jass, aby zjistil co se s Budínovým strojem stalo. Pokud by se pletl denní dobový tisk (což je běžné), tak zrovna mechanici by se v motorech plést nemuseli (i když jejich vzpomínky byly psány s časovým odstupem, že). Že se obecně nemluví o dvou nasazených strojích je podle mě logické, továrna i denní tisk vyzdvihovali úspěch Kally a proč si kazit pověst tím, že druhý stroj měl nějaké problémy a nokonec nemohl do závodu nastoupit...

[Miško]

Kurnik hoši, zdesko.... jste neuvěřitelní,paráda. V německu zakoupeny... byly to tedy bavoráky. (BMW132)

[zdesko]

..no,hoši..asi bude ještě toho bádání třeba víc... Já včera nevypsal z těch mých materiálů všechno..a jak tady čtu,tak je v těch datumech kolem letu závodu Malé Dohody a Polska trochu zmatek...

30.8.1929..Tento den probíhá INFORMAČNÍ let na trati Praha-Krakov-Lvov-Jassy-Lvov-Krakov-Praha-doba letu 13h 55min..(stroj škpt.Kally)

6.9.1929..let Malé Dohody a Polskem...1. etapa-Bukurešť-Jassy-Lvov-Varšava-Krakov-Praha-doba letu 12h 29minut 27 vteřin-(1.místo škpt.Kalla)

2.etapa-Praha-Záhřeb (přes Brno)-Bělehrad-Bukurešť-doba letu 4h 55min 8vteřin


..ještě je třeba dodat,že škpt Kalla letěl ve dnech 28.7.-24.8.1929..jiný let jehož celková letová doba byla 24h 9minut..a bylo to na trati: Praha-Vídeň-Záhřeb-Bělehrad-Sofia-Cařihrad-Eskišehir-Sofia-Larisa-Athény-Larisa-Sofia-Bělehrad-Záhřeb-Praha. Všechno to byl letoun Š-31.1 s Hornetem

..druhý letoun Š-31.2 s motorem G-R Jupiter se zůčastňuje dálkového letu dne 30.8.1929..(škpt.Budín)..podle datumu to tedy není žádný ze závodních letů..ale "jen" let INFORMAČNÍ..trasa: Praha-Krakov-Lvov-Jassy-Lvov-Krakov-Praha..letový čes tohoto stroje činí 10h 19minut..

[zdesko]

..pár dní po závodu (24.9-18.10.1929) se šmolík Š-31.1 vydává na cestu a zúčastňuje se soutěže stihacích letadel pro Estonsko. Pilotuje ho Kovanda. Letoun při této příležitosti letěl trasu.: Praha-Poznaň-Královec-Riga-Tallin-Helsingsfors-Tallin-Riga-Královec-Varšava-Vratislav-Praha. Čistý letový čas této akce-16h 43min. Této soutěže se zúčastnily Letov,Junkers,Bristol a Avia. Do finále se měl dostat Š-31.1 a Bristol Bulldog. Podle údajů továrny se vítězem jak cenově,tak výkonama stal právě Letov..ovšem angličané zákulisními kroky prosadily právě svého Bulldoga. (To je docela škoda..protože nátěry estonských Buldoggů by Šmolíkům docela slušely.. )