Diskusní fórum modelářů

Model dorazil včera a v krabičce vypadá moc dobře.
Díly nejsou nijak pokroucené a tisk je jemný - nejsem žádný znalec 3D tisku, ale myslím že brousit povrch by bylo zbytečné.
Velmi oceňuji: všechna křidélka jsou samostatně, otvory pro kolíky vzpěr nejsou mělké, výškovky jsou vytištěny společně s trupem a konstrukce podvozku je také vytištěna jako celek (kola samostatně) - s usazením výškovek a geometrií podvozku se většinou trápím. 2ks větrného štítku vyraženy do fólie.
Obtisky v krabičce - pouze aršík s praporovými znaky a plukovním znakem.
Kamuflážní schéma: horní pohled + spodní křídla samostatně, 1x boční pohled.
Mě se Šmolík líbí velmi a děkuji za vydání stavebnice.

Díky za recenzi. Teď jen do toho

Letov Š 1.27
Pár slov k historii letounu, který představuje stavebnice.
Na konci června 1922 byl letoun evidován jako rozestavěný ve Vojenské továrně na letadla. Počátkem října (2. 10, 3.10.) absolvoval měřicí a kontrolní let a 9.10. jej přelétla osádka škpt. Jaroslav Skála/ por. Vilém Mrázek do Chebu, kde byl zařazen do stavu Pokračovací školy. O provozu letounu na prvním působišti máme jen kusé zprávy. Typy letounů, které žákům procházely rukama byly celkem solidně dokumentovány. Totéž nelze říci o jednotlivých letounech. Víme, že "Šmolík" v únoru 1923 nelétal a v květnu měl na kontě během 11 hodin 40 minut během pěti letových dní. V květnu se účastnil skupinového přehlídkového letu u příležitosti návštěvy francouzského maršála Foche a 16. května při té příležitosti nouzově přistála na louce u Toužimi osádka rtm. Oldřich Hadinec/mechanik Alois Šeda. Příčinou byla porucha motoru a silný vítr. Drobná patálie byla vyřešena na místě a druhý den následoval přelet do Chebu. Další osudy letounu se na čas ztrácí v mlhách. Někdy v této době absolvoval generální revizi v továrně a v červnu 1924 jej od Letecké přejímací správy převzala 2. náhradní letka pražského leteckého pluku č.1. O necelý měsíc později (16. července) , přišel při návratu na letiště o část motorového krytu, který poškodil vrtuli a následné vibrace motoru donutily svob. Jindřicha Fořta přistát za ztížených podmínek. Pilot nemohl regulovat otáčky motoru a přistál na ostruhu. Při té příležitosti došlo k poškození ostruhy a zadní části trupu. Opravený Letov Š 1.27 byl opět převzat 28. listopadu 1924 a několik týdnů zůstal v Praze, kde bylo zjištěno pronikání vody do šestého válce motoru. Následovala jeho výměna. V únoru 1925 konečně MNO nařídilo přidělení olomouckému leteckému pluku č.2. Provoz se u 1. letky pluku neobešel bez problémů - 26. února 1925 musela osádka des. Krčmář/npor. Zahradník nouzově přistát u Lamače (dnes část Bratislavy) a letoun utrpěl lehké poškození. Technickou pomoc poskytla 6. letka z nedalekých Vajnor. Během následujícího půlroku se v letounu vystřídalo několik desítek pilotů a pozorovatelů, kteří cvičili celou řadu rozmanitých úloh - mezi ně patřil nácvik slétanosti ve skupině, radiolety, dělostřelecké a výzvědné lety, bombardování, souboje s fotokulometem nebo podmínkové lety potřebné k získání kvalifikace. Poslední let uskutečnil Letov Š 1.27 ve středu 22. července 1925. Kombinovaná skupina složená z letounů 1., 3., 33. a 2. náhradní letky tehdy podnikla nálet na letiště v Nitře. Ostré pumy létající personál nahradil nákladem daleko nebezpečnějším a informace o náletu pronikla i do tisku. Lidové noviny ještě téhož dne o způsobené zkáze informovaly své čtenáře následovně: Dnes ve 3 hodiny 45 minut, ještě za tmy, vzneslo se z neředínského letiště u Olomouce 16 létadel 2. letec. pluku, aby podniklo útok na Nitru a bombardovalo tamní letiště 3. letec. pluku v Nitře. Byl podniknut velký útok vypracovaný škpt. Barthem. Místo pum však shazovali olomoučtí letci olomoucké tvarůžky, žertovné pohlednice a báseň opěvující syrečky. O půl jedenácté hodině se část leteckého vojska vrátila do Olomouce a bombardovala neředínské letiště." Ministerstvo národní obrany novinovou zprávu pro jistotu dementovalo, neboť letci se nechovají jako rozjívení kluci. Moc platné mu to nebylo, neboť se do dnešních dnů "žertovné pohlednice" zachovaly. Tvarůžky naštěstí nikoliv. Báseň, která je opěvovala ano:

Vezeme Vám k ochutnání
olomouckou raritu,
koupili jsme podle zdání
nejjemnější kvalitu.

Jedinou obětí náletu byl "náš" Letov Š 1.27. Během náletu nezůstalo u tvarůžků a osádky střílely signální rakety, které měly imitovat výbuchy. Jedna z nich nešťastnou náhodou explodovala v prostoru pozorovatele por. Franka a prorazila v trupu otvor. Četař Huťa v Nitře přistál a poškozený Š 1.27 putoval do Olomouce vlakem. Rozsudek nad osudem Š 1.27 visel ve vzduchu od 21. září 1923. V plánu pro konstrukce a objednávky se tehdy na adresu Letovu Š 1 a Š 2 konstatovalo: "...mají tudíž mnoho různých vad a jsou, pokud se týká trupu velice komplikované, takže jsou i menší opravy dosti nákladné a dlouhotrvající." Další oprava se již nevyplatila a 24. září 1925 následovalo komisionální zrušení letounu.