Diskusní fórum modelářů

Omlouvám se, ale nestačím zítra..Lidi, vždyť jsou to jen granule plastu. Nejde vůbec o nic. :nuts:

Nežerme to tolik, dokud nejde o život ...

Martine, s tou jednou firmou, já si myslím že tak to bylo koncipováno vždy (MiG-21, Spitfire, Fw) a jsem si takřka na 100% jistý, že příští rok bude ve znamení P-51..

Martine nech to bejt...
Jen chci připomenout že tento mač byl založen bývalým majitelem tohoto fora D. Matuškem. Stavět se mělo od pátku do neděle to jest 30.12-1.1....a to bylo v roce 2005 a stavěli se chmelnice. Velkej šnek tuto tradici držel dál ( Honili jsme šneka atd :grin:

) a pak ji rozšířil mezi "normální modeláře".... to bylo breku že se model nedá postavit za tři dny... :lol:

viewtopic.php?f=64&t=2431

Jo jo, ano, to bylo tenkrát co Filip postavil za tři dny pět Fokkerů Dr.I od Edy (možná měl i nějaký přebal od Směru)... a nikdo ho nenapadal za propagaci firmy ...
To je doba.... :roll:

Takových je nás víc, kdo na fokouše třeba ani nesáhl. Nemá cenu se hluboce rozepisovat. Stres v práci, který si člověk nese domů, osobní starosti, jiné zájmy a povinnosti...Ne všechno se točí kolem modelů a když to tak srovnám do žebříčku, jsou někde daleko za TOP3 mých současných priorit. Jak píše Martin S."orca", musí to BAVIT a to prostě nepřišlo.

Když nejde o život, jde o ho*no, jak by řekl klasik :lol:

Právě, že o nic nejde a má to bavit, viděl bych DeathMatch pod nějakým tlakem. Proto je třeba Iron Bunny tak jedinečná zkušenost, po které má člověk chuť rozšlapat vercajk; ale než dojedem domů, přemýšlím, co dalšího polepím. Funguje to totiž jako úžasný restart, postavit a nabarvit něco jinak, rychleji, pod tlakem, než jak to lepím normálně v klidu v dílně. Tato "jiná" zkušenost pak člověka nakopne do další činnosti. Ale možná to tak vidím jen já.
Dva měsíce prostě není žádný termín, ale příští rok to zkusím za jakýchkoli podmínek zas.

Lepím modely už hodně dlouho a někdy si říkám co všechno mně vlastně motivuje pokračovat. Řekl bych, že to je hodně drobných věcí najednou, které do sebe zapadají a pomáhají nám přenést se např. přes různá úskalí ve stavbě, které nám nejdou, nebo nás nebaví. "Dedmače" jsem se letos zúčastnil poprvé a bylo to pro mně docela velké spestření jehož výsledkem byla větší chutˇ modelařit a další přírustek do vitríny. Díky těmto věcem ta modelařina neupadá do nudného stereotypu. Když to vyjádřím trochu odlehčeně. Pokud někomu pomůže, že si jednou za rok vytáhneme a poměříme "pindoury" , přitom se rozdají nějaké ty stavebnice... to není přece vůbec na škodu :-D

Ale zeptejte se sami sebe. Je to jak (ne)modelaříme opravdu důsledkem různých osobních starostí, nebo jen tím, že si nastavujeme jinak priority a přístup ? Nebo že se vám prostě nechce? Odpovědˇ vám pak dá větší jasno, zda-li tato akce má být na měsíc nebo dva. Já jsem toho názoru, že jeden měsíc je optimální. Delší lhůty nemají smysl, od toho tu jsou tématické stavby a jiné aktivity...

P.S. Všem kdo dokončili model gratuluji za velice vydařený výsledek - bez vyjímky. Taktéž děkuji všem hodnotitelům. Já sám jsem se zatím neodvážil a ani nevím jestli bych měl. Mám totiž tendence zavádět do svých hodnocení i jiná kritéria, když už je ten "dedmač" silvestrovský