Ani britským jednotkám se nevede o moc lépe, jejich pozice jsou těžce ostřelovány po celé délce fronty až k Armentieres.
Jako odpověď na ruský protest proti německému vylodění ve Finsku požaduje německá vláda odzbrojení ruské válečné flotily.
Propuká Sixtova aféra, jeden z nejhorších diplomatických kopanců celé Velké války. Po nedávném projevu rakousko-uherského ministra zahraničí hraběte von Czernina, ve kterém se opřel do osoby francouzského premiéra Clemenceaua a označil ho jako hlavní překážku nastolení míru, došla Francouzům trpělivost. Clemencau zveřejnil dopis, který obdržel v březnu 1917 od rakousko-uherského císaře Karla I. v průběhu tajného vyjednávání o separátním míru s podunajskou monarchií, obsahující souhlas s francouzskými požadavky na uzavření příměří (mj. navrácení Alsaska a Lotrinska Francii, samostatnost pro Srbsko, obnovení suverenity Belgie a předání Konstantinopole do ruských rukou). Pro tuto událost se vžilo označení Sixtova aféra podle prince Sixta, švagra Karla I., sloužícího v té době jako důstojník v belgické armádě. Byl to právě Sixtus, kdo zprostředkovával předávání tajných zpráv. Německý spojenec ne zcela překvapivě zareagoval na toto bodnutí do zad velmi bouřlivě a v první chvíli panovaly dokonce obavy, že Německo svého spojence obsadí. Hrabě Czernin se snažil celou záležitost ze všech sil urovnat, nicméně z velké části neuspěl a nakonec byl nucen na svůj post rezignovat. Celá aféra silně poškodila vztahy mezi oběma mocnostmi a ještě více posunula Rakousko-Uhersko do pozice německého vazala, spíše než spojence.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.