Stroj kapitána K. V. Solovjova od 71. IAP baltské flotily, Lavansaari, léto 1942.
Nový model od ICM jsem stavěl téměř paralelně s jejich I-15, což dávalo zajímavé srovnání nejen co se týče vývoje konstrukční školy Polikarpova, ale i vývoje technologií v ICM
Plusy / minusy podle mě:
+ hladký povrch výlisků
+ dokonalé naznačení plátna
+ jemné rychlošrouby
+ pasuje to skoro jako Tamiya
+ nejjemnější dekály co jsem měl v ruce!
+ teňoučké odtokovky, vzpěry
+ křídelní vzpěry se lepí do děr v křídlech, odpadá pasování
- rytí místy hrubší
- místy rytí úplně chybí: kořeny spodních křídel, centroplán, směrovka
- chybějící výfuky: ani naznačení, nic, jen mělké prohlubně
- až hračkovité zjednodušení na mnoha místech
- některé díly fakt až moc delikátní, lámou se: trubková konstrukce kokpitu nebo lafety RS raket (ty jsem po chvíli začišťování vzdal a podvěsil bomby)
- ty díry v křídlech jsou ve spodním křídle výrazně větší než vzpěry, tmelil jsem
- údajně na mnoha místech nepřesné, podle reakcí na ruských fórech... vesměs ale pod moji rozlišovací schopnost...
- ...snad až na prapodivnou sedačku, v obrysech správnou, ale divně zúženou po stranách. Člověk, co by na tom seděl, by musel mít 2,5 m a 50 kg.
Shrnuto, je to skoro po všech stránkách protiklad superdetailního, ale olezlého a nepasujícího I-15 s nepoužitelnými dekály.
Ty dekály u Čajky ještě jednou vyzdvihuju, to je fakt pohádka, bylo poněkud o nervy s nimi dělat, protože vinou té jemnosti se shrnovaly, ale efekt na modelu je dokonalý. Stačilo jen přimáčknout uchošťourem a zalezly do rytí i bez vodiček, a to včetně okopírování rychlošroubů. Připomínaly mi novější Techmody, co byly ve Swordech 2-3 roky zpátky.
Co se týče úprav:
Výfuky jsem použil z resinu, nevím, jestli smím prozradit zdroj, tak si ho radši zatím nechám pro sebe. Hodně jsem je upravoval, seřezával a odvrtával (ne že by byly špatně, ale nemohl jsem je použít tak, jak byly zamýšleny).
Doryl jsem to, co je vidět zeshora
Na centroplán jsem se vykašlal... Dodělal jsem pitotku včetně trojúhelníkového uchycení ve vzpěře (ve stavebnici trčí holá štangle rovnou ze vzpěry a vypadá to divně). Vyrobil jsem něco jako zaměřovač, dodal polstrování pod čelním štítkem, odvrtal kulomety, náboj vrtule, vydlabal nasávání nahoře na cowlingu. Z pásky pásy. Výplety vlasec 0,12. To je snad všechno. Vykašlal jsem se na charakteristické kryty pantů na ocasních plochách - původně jsem je chtěl udělat z vinylové pásky. Jejich absence už je vyloženě lenost mástraře, přitom na I-15 je ICM mělo (i když rozplizle, takže jsem je stejně dodělával). No nic, já jsem línej taky
V rozporu s návodem, ale v souladu s realitou (viz fotka výše) jsem nepoužil kryty podvozkových noh, vnější ani vnitřní.
Stříknuto freehand, techniku hádků z tackitu se mi pořád nějak nepodařilo ovládnout.
Mimochodem postřeh, pitotku a většinu podvozkových noh jsem štětcoval Agama pastou ředěnou lacquerem. Zatím mě nikdy nenapadlo použít lacquer na štětcování. Natíralo se to úplně pohádkově, jak Humbrol 11 v příbězích starců. Daleko líp než při ředění lihem. Otázka je, jak by to vypadalo na větších plochách. Ale takhle na pitotky, pístnice apod. mám do budoucna jasno.
Tak, už jsem se vykecal, teď fotky. V dohledné době ještě přefotím na lepším světle. Kritiku uvítám.
Určitě ji vem do Brna ať se můžu pokochat!
