Němce tak neznám, ale ktomu Téčku opálení a oreznutí špica. Popraskání pancířů pozásahu, nóó, teda, to asi né, jednotlivé pláty byly válcované, takže byl-li by jsi hnidopich mohl by jsi naznačit vypálením uhlíku z povrchu plátů směr válcování, ale vážně. Jednotlivé pláty byly vařeny speciálními chrom-molybdenovými elektrodami (dnes se tomu říká myslím "Nykelit") nejprve ručně (a to je i případ té Tvé vrakůvky), později svařovacími automaty akademika Patona drátovou elektrodou obdobného složení. Při zásahu se vždy projeví rozdílná pevnost materiálů válcovaného pancíře ( dle normy SSSR: MZ-2 nebo I8-S )a materiálu elektrody. Proto téměř nikdy nenavazuje vylomení boku korby, podběhu a skloněného bočního pancíře (je to víc zubaté) a pro můj klid Nikelit má vzhled poměrně lesklého nerezu. U starší produkce občas svár praskl v celé délce a celý plát odpadl, na netu jsou také fotky.
Tolik malá technologická vsuvka.