Dlouho mi ležely v šuplíku krásné obtisky od Radu Brinzana, až jsem vytáhl jednu ze svých 109 ze skříně a pustil se do ní. Žádné úpravy až na zaslepení děr pro vyhazování nábojnic se nekonaly. Stavbu jsem pojal čistě jako oddychovku. Zrovna nanáším obtisky, popisky půjdou na řadu až zítra.