Diskusní fórum modelářů

Druhá, desetikusová, série jedenáctek byla MNO objednána v únoru 1928. Číslováním armáda navázala na předchozích patnáct kusů a stroje tak dostaly označení Bk.11.16 až Bk.11.25 (pozor na výrobní čísla překrývající se s B.H.11.16 až 18!). Továrna si opět vyrobila jeden kus navíc s označením Bk.11.26. Tento typ se na fotografiích rozpoznává velmi dobře, protože krom málo viditelných rozdílů ve formě silnějšího podvozku a sedaček určených pro padáky F.P.S. je charakteristickým znakem vnější zesilovací lišta na boku trupu a opět oválná přepážka za motorem, tentokrát na rozdíl od standardních BH-9 přecházející do aerodynamického krytu bloku motoru. Jen na několika málo snímcích mají stroje Bk-11 tento kryt sejmutý. Stroje měly být armádě až na jednu výjimku (Bk.11.22) dodány s jedním řízením. Podle informací od Pepy Studeného se Bkčka přidělovala jednotkám až v květnu 1929, přestože byla vyrobena a zalétnuta do konce roku 1928. Měla tak o cca pět let kratší armádní kariéru oproti BH-11, protože k aeroklubům byly oba typy vyřazovány společně v polovině třicátých let.

Bk.11.16

Stroj byl zalétnut 6. prosince 1928 osádkou Hanuš a Netík, kontrolní přejímací lety pro armádu provedly osádky škpt. Vlček/mjr. Fulín a škpt. Vlček/škpt. Jarčevský dne 19. prosince 1928. V seznamu přidělovaných strojů z května 1929 tento kus chybí, možná proto, že 3. června 1929 ho tovární šéfpilot Fritsch předváděl argentinské delegaci a o den později pak chilské návštěvě osádka Fritsch a Kitzinger. Dozvídáme se tak o jeho službě u armády až kvůli jeho konci, kdy 22. května 1930 došlo ke srážce ve vzduchu mezi letišti Kbely a Letňany se strojem Aero Ab.11.12 a pilot Avie ppor. Bělohrad byl už za letu usmrcen. Stroj byl zcela zničen. V té době patřil cvičné letce Leteckého pluku 1.

Bk.11.17

Rychlostní let v rámci záletu proveden 20. prosince 1928 osádkou pilot Hanuš a škpt. Čaboun. Kontrolní let pak o den později provedla osádka škpt. Klepš a kpt. Müller. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 2. V únoru 1930 je stroj evidován v opravě u Hlavních leteckých dílen v Olomouci a k 1. červenci 1930 je stále vykazován ve stavu LP 2. Oprava proběhla a stroj se nejspíše vrátil k jednotce. Stroj se dočkal civilní služby, ne však zápisu do civilního rejstříku. K 31. prosinci 1934 je uváděn ve stavu propagační letky MLL Olomouc jako Bk.11.17 s motorem výrobního čísla 43 s poznámkou, že spolu s Letovem Š-18 OK-LIH jsou pouze pod patronací letky MLL, ale majitelem je pan Pecha, mlynář v Konici. Další záznam olomoucké MLL pak uvádí, že stroj OK-LEP byl zrušen po havárii mimo normální provoz letky v průběhu roku 1936. Křídla a další komponenty však evidentně přežily v soukromém vlastnictví a staly se základem pro stavbu repliky Bk-11 (byť pojaté trupem jako BH-11) ve VHÚ Kbely.

Bk.11.18

Rychlostní let v rámci záletu proveden 20. prosince 1928 osádkou pilot Hanuš a škpt. Čaboun. Kontrolní let pak až 19. dubna 1929 provedla osádka škpt. Budín a škpt. Maikus. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 2 a v jeho stavu je vykazován i k 1. červenci 1930. To je z mě známých armádních záznamů vše. Stroj však přečkal vojenskou službu a byl předán do civilního užívání. Do civilního rejstříku byl zapsán k 15. červnu 1934 pod číslem zápisu 325 s imatrikulací OK-AVZ pro Aeroklub vysokoškolského sportu Letňany. Zde již byli úředníci pečlivější a uváděli i výrobní číslo motoru NZ-60, motor nesl v. č. 9. V září 1934 se stroj s osádkou K. Kutloch a J. Hřebík účastnil prvního Národního letu RČS a umístil se na 13. příčce. Jak je ze snímků dole patrné, stroj nesl pod pilotními prostory jméno MAJNA a jeho zbarvení bylo dosti pestré se spoustou reklamních nápisů a log. Bohužel jeho civilní působení nemělo dlouhé trvání a skončil nejspíše smrtelnou havárií prakticky zdemolovaný na zádech. Z rejstříku byl vymazán k 2. červenci 1935.

Bk.11.19

Výškový let v rámci záletu provedl pilot Hanuš dne 6. prosince 1928. O den později pak tentýž pilot spolu s rtm. Pardusem provedli zkušební let. Kontrolní let provádí opět pilot Hanuš, tentokrát se škpt. Mickou 15. května 1929. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 2 a zde je evidován i k 1. červenci 1930. I zde další armádní záznamy chybí. I tento kus se však přesunul do civilu. Do civilního rejstříku byl zapsán 25. července 1934 s číslem zápisu 330 a imatrikulací OK-MOE pro Moravskoslezský aeroklub Brno. Výrobní číslo motoru bylo 39. Stroj pravděpodobně dolétal ještě dříve, než prošel úředním šimlem, protože historie aeroklubu MAK Brno uvádí zničení při havárii 20. dubna 1934. Ostatně nebyl by to zdaleka ojedinělý případ, a to i v poválečném období. Výmaz z rejstříku je proveden k 30. lednu 1935.

Bk.11.20

Stroj zalétnut 8. prosince 1928 osádkou Hanuš/Sklenář. Kontrolní let provedli 19. prosince 1928 škpt. Vlček a škpt. Jarčevský. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 1 a k 30. červnu 1930 je evidován ve skladu plukovního parku LP1. I tento kus se však přesunul do civilu. Do civilního rejstříku byl zapsán 25. září 1934 s číslem zápisu 342 a imatrikulací OK-AVV pro Aeroklub vysokoškolského sportu Letňany. Jeho motor nesl výrobní číslo 42. Prakticky obratem se stroj účastní prvního Národního letu RČS s osádkou F. Mráz a F. Zlobický a umístil se na velmi pěkném 5. místě. Druhého ročníku národního letu se účastní ve dnech 14. a 15. září 1935 osádka V. Bejr a p. Hejna, ovšem v konkurenci mnohem modernějších strojů a díky technickým problémům skončí na 35. místě. Při přeletu z Prahy do Plzně totiž kvůli poruše musel stroj nouzově přistát u Břas. Protože ale místo přistání nebylo příliš vhodné, musel pilot Bejr vysadit pozorovatele a poslat ho na letiště po zemi, aby byl schopen s odlehčeným strojem bezpečně vzlétnout. Na letišti se pilot s pozorovatelem setkali až kolem poledne a tak do Karlových Varů startovali jako poslední z celého startovního pole. Stroj je však soutěžně využíván i dál a tak se osádka pilot Šedivec a pozorovatel Hájek účastní 10. května 1936 Hallerova západočeského okruhu. I s takto obstarožním strojem obsadili krásné třetí místo a pilot Šedivec obdržel pouzdro na cigarety uvnitř zlacené, věnované firmou Aero pro nejlepší čas továrního letounu.

Jak snímky dokládají, stroj nesl minimálně dvě podoby nátěru. Ta s bílým šípem na boku byla použita i na stroji OK-AVZ (viz Bk11.18) a BH-10.14 OK-AVO. Díky posledně jmenované tak můžeme odhadnout použité barvy, protože snad bylo použito jednotné schéma. Výmaz z rejstříku byl proveden ke dni 31. května 1937.

Bk.11.21

Rychlostní let v rámci záletu provedla osádka pilot Hanuš a kpt. Joukl dne 20. prosince 1928. Kontrolní let provedla o den později osádka škpt. Klepš a kpt. Müller a další kontrolní let před předáním k armádě pak pilot Hanuš s kpt. Mickou dne 15. května 1929. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 1, k 30. červnu 1930 je evidován u cvičné letky LP 1. Od října 1932 do května 1933 ho na letišti ve Kbelích poměrně často využívá pilot Šerhant, zejména ke služebním přeletům do Čakovic a Milovic. Šerhant v té době spadal pod 82. letku Leteckého pluku 5. Dne 7. října 1933 byl stroj zrušen po nehodě rtm. Caize při nácviku přistání do čtverce s vypnutým motorem na letišti Kbely. V té době stroj stále spadá pod 82. letku LP5 a na trupu kromě plukovního znaku LP5 nese bílé písmeno N. O rozsahu poškození trupu vypovídá snímek níže.

Bk.11.22

Jednalo se o jediný kus z řady Bk-11 dodaný s dvojím řízením. Jeho zálet provedla 8. srpna 1928 osádka Hanuš/Ullman a kontrolní let 21. prosince 1928 škpt. Klepš s kpt. Jouklem. Další zkušební lety před předáním armádě proběhly 21. května 1929 s osádkami Hanuš/škpt. Forman a Hanuš/škpt. Kugler. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 1. Stroj se dostává na revizi do továrny a zkušební let po revizi provádí 15. ledna 1931 pilot Hanuš s npor. Šimůnkem. Kontrolní přejímací let pak 29. ledna 1931 mjr. Heřmanský s nor. Lipnerem. Další oprava se konala zřejmě o dva roky později, protože další tovární zálet proběhl 20. dubna 1933 s pilotem Kočím a kontrolní let o den později provedl kpt. Langer. Do civilního rejstříku byl letoun zapsán 28. května 1935 s číslem zápisu 369 a imatrikulací OK-VAM pro Východočeský aeroklub Pardubice. Motor nesl výrobní číslo 64. Působil z letiště Popkovice u Pardubic. K dispozici jsou dva nepříliš kvalitní snímky dokládající jeho podobu. Výmaz z rejstříku byl proveden až k 17. lednu 1939.

Na továrních snímcích by měl být zachycen právě stroj s výrobním číslem 22, který vzlétl z armádních strojů první o cca 4 měsíce.

Bk.11.23

Stroj byl zalétnut 8. prosince 1928 osádkou Hanuš/Novotný, kontrolní let provedla 19. prosince 1928 osádka škpt. Vlček a mjr. Fulín. Další zkušební let před předáním k armádě proběhl 21. května 1929 s osádkou Hanuš/škpt. Forman. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 3, k 30. červnu 1930 je vykazován u jeho 13. letky v Košicích. I tento stroj přešel k aeroklubu. Do civilního rejstříku byl zapsán 25. dubna 1934 s číslem zápisu 308 a imatrikulací OK-LIZ pro MLL Košice. Motor nesl výrobní číslo 70. Stroj byl záhy zrušen pro neopravitelné poškození při havárii dne 12. srpna 1934 u obce Číše. Výmaz z rejstříku byl proveden k 27. dubnu 1935.

Bk.11.24

Stroj zalétnut 8. listopadu 1928 osádkou Hanuš/Zeman. Po startu došlo k vysazení motoru a proběhlo nouzové přistání, naštěstí však bez následků, protože ještě týž den proběhl druhý pokus s osádkou Hanuš/Sklenář. Kontrolní let pro armádu proběhl 19. prosince 1928 s osádkou škpt. Vlček a npor. Potěšský. Další kontrolní let proběhl před vlastním předáním 21. května 1929 s osádkou Hanuš/škpt. Forman. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 3, k 30. září 1930 je vykazován u jeho 64. letky na letišti ve Vajnorech. V roce 1933 proběhla tovární oprava nebo revize, protože zálet provádí 19. října 1933 pilot Kočí a kontrolní let týž den škpt. Hess. Stroj se vrací k Leteckému pluku 3, vojenskou službu ukončil konkrétně u jeho 37. letky ve Vajnorech, která jej 14. srpna 1934 předala Slovenskému aeroklubu Bratislava. Zde tedy s největší pravděpodobností létal s imatrikulací OK-ASW, kterou máme doloženou fotograficky, ale nikoli zápisem v rejstříku.

Bk.11.25

Rychlostní let v rámci záletu provedla 20. prosince 1928 osádka Hanuš/kpt. Joukl. Kontrolní let o den později provedla osádka škpt. Klepš/kpt. Müller. K 24. květnu 1929 je stroj přidělen k Leteckému pluku 3. O pět dní později stroj havaroval na letišti Piešťany při přistání, kdy zakopl o terénní vlnu. Oba členové posádky byli zraněni. Stroj byl opraven v továrně, protože zálet provedl 19. října 1929 pilot Hanuš a kontrolní let osádka npor. Langer/por. Samek dne 5. listopadu 1929. K 1. červenci 1930 je stroj evidován u cvičné letky LP 3.

Bk.11.26

Tovární kus byl zalétán pod československou imatrikulací L-BUIA (v rejstříku zapsán není) dne 20. července 1928 pilotem Fritschem s výhradami (těžká na hlavu, špatná stabilita). Navazovaly další zkušební lety včetně přeškolení rumunského pilota. Ten je v tovární knize uváděn s několika podobami jmen jako Debricianu či Debriciano. V srpnu 1928 byl letoun prodán do Rumunska, kde byl registrován C-RUIA. Přelet provedla dne 5. srpna 1928 osádka Debriciano a Gruia. Zajímavostí jsou na snímcích jasně přeretušovaná písmena imatrikulace na trupu a SOP, VOP však nese stále „naše“ označení L-B. Protože se retuše objevují i na místech málo viditelných (např. pod vzpěrou při čelním pohledu), došlo k této úpravě nejspíše přímo na letounu a nikoli na fotografiích. Na prvních dvou snímcích má stroj nezakryté palivové nádrže a sundaný kryt motoru, na posledním snímku je již plně dostrojen.

O hlavním důvodu zakoupení Avie rumunskou stranou referuje srpnové číslo Letectví ročníku 1928 (povšimněte si opět jiné podoby pilotova jména):
Rumunský letecký raid. Rumunský Aeroclub Albastru v Bukurešti zakoupil u továrny Avia jeden letoun BH-11 s motorem Walter 60ks. S tímto letounem má býti proveden propagační letecký raid (Evropa, Asie, Amerika). Letoun bude pilotovati nadporučík letec Dobriceanu Vasile a podporučík letec v záloze Gruia. V případě, že se raid zdaří, není vyloučeno, že rumunský Aeroklub zakoupí u tov. Avia ještě několik strojů téže typy.

Na stroje Bk-11 existují opět snímky s patrným označením armádním, u kterých nelze s jistotou určit, kterému výrobnímu číslu přísluší. Máme tu stroje ze Slovenska s plukovním znakem LP3 a kódy G8 a prý snad G3 (ale podle mě to může být klidně stejný stroj G8 jako na fotce níže), zde by snad mohlo jít o jeden ze strojů výrobních čísel 23 až 25. Dále pak stroje Leteckého pluku 2 (snad v.č. 17 až 19?) s orlicí a kódem K1, K2, snad K3 (může ale být i 6, 8 nebo 9) a K14. Civilní stroje se společnými silami již podařilo přiřadit konkrétním výrobním číslům.

Bk.11.23??

Bk.11.22??