V poslední době jsem obdržel jsem několik dotazů od více lidí, týkajících se Royal Caroline – kvality stavebnice od Panartu, monografie ze série Anatomy of Ships (AoS), hodnověrných dobových pramenů, barevného provedení lodi a výzdoby, vně i v interiérech, a doporučené literatury pro stavbu modelů anglických lodí 17.-18. stol. Protože některé dotazy se opakují a mohly by také zajímat další lidi, sebral jsem odpovědi a rozšířil o další údaje do tohoto příspěvku. Není to důkladná a kompletní rešerše, jen pár postřehů a poznámek.
Stavebnice RC od Panartu
Přestože existují dobové plány lodi a další podklady, v Panartu si s nějakou přesností a historickou rešerší moc práce nedali, plus mínus centimetr na modelu/nějaký metr ve skutečnosti žádná míra, s dodržením realistických proporcí a přesných tvarů se moc nepárali, jaképak s tím fraky, on tomu stejně nikdo nerozumí. Kvalitou se stavebnice řadí do notoricky profláklých produktů s nevalnými doplňky a nerealistickým provedením řady detailů, byť zdaleka nepatří k nejhorším. Ostatně na nedostatky stavebnice a předělávky poukazují stavitelé modelu RC ve svých vláknech na tomto DF. Díky internetu a dostupnosti mnoha kvalitních informací počet lidí, kteří slepě věří, že výrobci stavebnic si dali práci s rešeršemi a že jejich stavebnice odpovídají historické skutečnosti, k mému potěšení klesá. Dnes se lidé nedají tak snadno opít rohlíkem, jako tomu bylo v „předinternetové“ době.
Otázka jednoho modeláře: dá se ze stavebnice Panartu postavit kvalitní, historicky přesnější model, aniž by člověk musel vyházet polovinu věcí?
Má odpověď: Obávám se, že nedá, pro historicky přesnější provedení by se toho muselo dost vyhodit a hodně věcí předělat podle solidnějších pramenů. Slušně vypadající model se ze stavebnice udělat dá, to záleží na modelářově zručnosti, ale ne historicky přesný. Je to něco jako udělat krásný model krtkova autíčka, autu se to podobá, ale není to technicky přesný model a žádný rozumný člověk to taky nebude tvrdit – na rozdíl od zastánců „historické“ přesnosti stavebnic lodí. Dostatek kritických připomínek lze najít v modelářských časopisech nebo na modelářských fórech.
Doporučená literatura pro stavbu historicky přesnějších modelů anglických lodí 17.-18. stol.
Základ tvoří trojice knih, které ačkoli staršího data, patří k tomu nejlepšímu, co bylo publikováno:
Peter Goodwin: The Construction and Fitting of the Sailing Man-of-War 1650-1850
http://www.amazon.co.uk/Construction-Fitting-Sailing-1650-1850-Conways/dp/0851773265
Kniha pojednává o konstrukci a výstroji anglických lodí v daném období. Z dnešního pohledu se jeví jako poněkud nedotažená, některé detaily jsou popsány nedostatečně, a od jejího vydání se objevila řada nových poznatků. Přestože by potřebovala doplnit a rozšířit, je stále nejlepším přehledem o vývoji konstrukce anglických lodí v období 1650-1850.
Brian Lavery: The Arming and Fitting of English Ships of War, 1600-1815
http://www.amazon.co.uk/Fitting-English-1600-1815-Conways-History/dp/0851774512/ref=sr_1_2?s=books&ie=UTF8&qid=1349184539&sr=1-2
Kniha pojednává o výstroji a výzbroji anglických lodí v období 1600-1815. Této výborné knihy se týkají stejné připomínky, jako u Goodwina.
James Lees: The Masting and Rigging of English Ships of War, 1625-1860
http://www.amazon.co.uk/Masting-Rigging-English-1625-1860-Conways/dp/0851772900/ref=pd_sim_b_1
Tato kniha bývalého kurátora modelů v Námořním muzeu v Greenwich je považována za nejpreciznější a nejrosáhlejší studii takeláže anglických lodí. Autor měl přístup k dobovým modelům, archívům admirality a k dobovým pojednáním, včetně tech, které nebyly publikovány. Potřebovala by jen minimálně doplnit o novější poznatky (námořní archívy nebyly dodnes zcela prozkoumány). Nejvíce je jí vytýkána úprava a provedení některých obrázků, některé nejasnosti a především, že některé detaily jsou pouze popsány, bez obrázků.
Na rozdíl od Cajthamlovy knížky jsou jejich autoři (špičkoví námořní historikové, kurátoři z muzea a HMS Victory) skromnější a ve svých knihách čtenáře upozorňují, že neobsahují vše a k dokonalému provedení modelu je třeba ještě dalších informací.
Dotaz: Za tyto kvalitní knihy bych peníze klidně dal, ale moje angličtina na takový odborný text nestačí, potřeboval bych něco v češtině. Dá se podle Cajthamlovy knihy udělat skutečnosti více odpovídající model RC, nebo jiných anglických lodí z 17. a 18. století?
Odpověď: Nedá. Cajthaml svoji knihu udělal podle příruček pro nenáročné modeláře (Curti a Mondfeld), pouze část týkající se lanoví lodí 18. stol., kterou převzal z Marquardtovy knihy, je slušná, i když i tam nasekal dost chyb, něco chybí a navíc použil první vydání těchto knih a ne druhá, opravená a rozšířená, přestože vyšla již dávno před tím, něž publikoval vlastní knihu. Cajthamlova kniha představuje pouhý výcuc z několika málo zahraničních titulů, zabírá evropské lodě v širším období a má něco přes 300 stran. Jen ty tři základní anglické knihy dohromady obsahují přes 900 stran a týkají se pouze britských lodí – už to naznačuje, že v Cajthamlovi je pouze malá část dostupných informací o britských lodích. Kapitoly o obšívce, palubách, dělech, člunech a kotevním zařízení jsou v Cajthamlovi hodně mizerné, slušně řečeno.
Dotaz: Existuje nějaká solidní knížka (nejlépe v elektronické podobě), která by pojednávala o konstrukci trupu anglických lodí z období 17-18.století?
Odpověď: základem je Goodwinova The Construction and Fitting of the Sailing Man-of-War 1650-1850, pak jsou další, ale již úzce specializované na jednu loď nebo krátké období (Endsor, Lavery, Bugler, další tituly Anatomy of the Ship). Profesní dobová pojednání pomíjím, obsahují málo obrázků a hodně odborný text, pro většinu modelářů těžko srozumitelný. Bohužel jediný titul, který by obsahoval vše podstatné o konstrukci anglických lodí se spoustou ilustrací, neexistuje. Nejvíce se tomu blíží Goodwin, ale zda je jeho kniha někde na webu v PDF podobě, nevím.
Kniha The Royal Yacht Caroline 1749 ze série Anatomy of the Ship (AOTS)
Tato kniha od italských autorů S. Bellabarby a G. Osculatiho je na velmi dobré úrovni a měla by sloužit jako hlavní zdroj pro stavbu historicky přesnějšího modelu. Autoři provedli důkladnou rešerši: primárně vycházeli z dobových plánů, korespondence loděnice s admiralitou, Cleveleyova obrazu RC, dobových modelů, dobové literatury a nejlepší moderní literatury o anglických lodích. Tam, kde přímé podklady scházely, vycházeli z dostupných dobových pramenů a v knize to výslovně zmiňují, což je důkaz velmi solidního, tzv. archeologického přístupu. Kniha obsahuje minimum chyb a nepřesností, o nichž se zmínim konkrétně později. Kniha byla napsána počátkem 80-tých let minulého století a vydaná v r. 1986. Od té doby bylo objeveno a publikováno několik dalších dobových pramenů, které by dnešní modelář, který chce postavit model RC co nejrealističtěji, měl vzít v potaz.
Některé chyby a nepřesnosti v knize:
Provedení palub
Nejmarkantnější chybu představuje nerealistické provedení palub s rovnými plaňkami – jedná se o výmysl autorů, na originálních plánech palubní plaňky nejsou zakresleny. Lodě té doby měly paluby s oblými fošnami, kopírujícími boky lodi, zužující se na přídi a zádi a zakončené tzv. hákováním. Dosud nebyl nalezen jediný vrak nebo dobový archívní pramen – model, plán, obraz, kniha nebo písemný záznam – kde by byly palubní plaňky rovné, jak tradičně uvádí moderní plány a stavebnice, zatímco o oblých a zužujících se plaňkách existuje důkazů poměrně dost. Nejen že palubní plaňky jsou v knize chybně rovné, ale rovněž chybí detailní plán s kladením a spoji na palubnících. Je chybou autorů, že modeláře neupozornili na zásady jejich konstrukce: kromě tvaru palubních fošen mají chybně i jejich šířku (v Anatomy jsou příliš úzké, měly být široké 8 palců = 20 cm, což byla obvyklá šířka pro malé lodě – standardně se používaly fošny o šířce 10-12 palců) a neuvedli způsob upevnění dřevěnými hřeby. Spoje palubních fošen se prováděly na palubnících, příčných nosných trámech palub, které neměly symetrické rozestupy, jak je často chybně uváděno v povrchní literatuře.
Záďové zrcadlo
Jak autoři správně uvádějí, s největší pravděpodobností nemělo plastické provedení výzdoby na záďovém zrcadle pod okny na tzv. counter – ty byly malované, nikoli vyřezávané. Tomu nasvědčuje jak plán v Chapmanově sbírce, tak dochované dobové informace o jiných lodích.
Barevné provedení RC
Doporučuji provést podle knihy a Cleveleyova obrazu, který mimochodem pracoval v královských loděnicích na stavbě lodí a jeho obrazy představují, co se týče věrohodnosti, nejvyšší kategorii dobových vyobrazení lodí. Jeho obraz RC doporučuji brát jako základní a velmi hodnověrné vyobrazení této lodi. Digitální foto dobových obrazů a modelů nedává zcela přesné barevné odstíny. Na královských jachtách se na horní část boků používaly modrá a červená – přesněji řečeno tři odstíny modré (tyrkysový, sytě a světle modrý) a červené vermilion, a zlatá. Používalo se jak zlacení plátky zlata, tak „zlaté“ barvy. Autoři knihy uvádí, že v dobové korespondenci o RC je zmiňováno rozsáhlé a velmi nákladné zlacení plátky zlata řezeb na přídi, zádi a ozdobných lišt.
Použití černé na podklad pod reliéfní řezby jako např. na Sovereign of the Seas je zcela nevhodné – král Karel I. byl z rodu Stuartovců, kdežto Jiří II. z hanoverského rodu, jejichž barvy byly červená a modrá. Řada dobových modelů není zlacená patrně z několika důvodů – aby vynikla řezbářská práce, originál neměl řezby zlacené nebo modelář neměl k dispozici zlatou barvu. Podklad maleb pod záďovými okny (counter) býval tradičně modrý případně červený, nejen na jachtách, nikoli černý, jsou o tom dobové zmínky.
Odstín vermillion:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Historische_Farbstoffsammlung_Zinnober.jpg
Doporučený postup pro odstíny tyrkysové a červené vermillion: nejdříve natřít zkušební vzorek (pásek) materiálu světlejším odstínem matné barvy, poté přetřít jednu část matným lakem a druhou pouze mírně ztmavit olejovým washem, po uschnutí přiložit k trupu, co bude více vyhovovat. I na skutečných lodích byly odstíny stejné barvy dost odlišné. Světlý odstín na modelu lze snadno postupně ztmavovat. Ačkoli proti tyrkysové barvě (s nádechem více do modra) mají modeláři většinou výhrady, ve skutečnosti se používala, potvrzují to dobové zdroje - obrazy a modely, a v písemných pramenech je výslovně jmenována (turquoise).
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Sixth_rate_ship_model_3.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Sixth_rate_ship_model_2.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528884/large.jpg
Děla a lafety
RC měla nestandardní bronzová děla, tj. neodpovídala délkou a váhou předpisovým dělům pro válečné lodě. Královské značení bronzových děl bylo odlišné od značení na dělech železných – v knize Anatomy of RC je monogram pro železná děla. Bronzové hlavně se od železných mírně lišily detaily ústí, zádě a zesílení, zdobením (královský erb i monogram byl jiný, než u železných děl, navíc na prvním a ne druhém zesílení, jak je v Anatomy) a pro stejný kalibr měly menší tloušťku stěn, tj. vnější průměr hlavně byl o něco menší, než u železného děla.
Bronzové dělo (brass gun) z poloviny 18. stol. vlevo, s královským erbem na prvním zesílení:
http://www.flickr.com/photos/sarge_schultz/3709765573/sizes/o/in/photostream/
Zde je dělo vycíděno, na lodích měl bronz tendenci černat, což je vidět i na dobových obrazech.
Pokud vím, tak se nedochovala žádná dělová lafeta pro královské jachty z té doby, pouze stručný popis výzdoby v účtech za provedené práce: lafety na jachtách byly natřeny červeně a modře, reliéfní královský monogram na bocích lafet zlacený, a veškeré železné kování černé. Jak to ale vypadalo konkrétně, se tuším neví (na rozdíl od zdobené lafety z éry Stuartovců, použité na modelu Sovereign of the Seas). Hlavní zdroj informací o výzbroji – Adrian Caruana: History of English Sea Ordnance: The Age of the System, 1715-1815. Obsahuje také plánky standardních dělových hlavní a lafet.
Autorům Anatomy of RC se tehdy nepodařilo dohledat přesnější informace (ty ale existují), proto v knize uvádí jakési standardní námořní dělo a lafetu, na což sami upozorňují – doslova píší, že tvar vydedukovali a že jej nemohou garantovat. Nicméně tvar lafety jejich „standardního“ děla neodpovídá předpisové lodní lafetě z té doby podle dochovaných dokumentů (zde je dělová hlaveň železná, nikoli bronzová), viz:
http://www.modelshipwrightsdatabase.com/Articles/ARMSTRONG%203%20POUNDER%20S1.PDF
Popis lafety v knize u obr. F2 uvádí zcela nesmyslnou informaci, že tento typ lafety se používal 300 let, což není pravda.
Rovněž hlaveň děla v knize neodpovídá tehdy používanému předpisovému vzoru podle Armstronga, navíc je to železná hlaveň, ne bronzová:
http://www.modelshipwrightsdatabase.com/Articles/ARMSTRONG%203%20POUNDER%20S2.PDF
Vzhledem k tomu, že informace o dělech RC jsou kusé (inventární seznam výzbroje, udávající pouze kalibr a váhu děla, nebyl publikován), doporučuji na model použít plány standardních děl a lafet – buďto výše uvedené (je 3liberní, nutno mírně zvětšit) nebo podle knihy Anatomy of Endeavour, kde je standardní 4liberní dělo (železné). Bronzové dělo by mělo mít královský erb na prvním zesílení. Lafetu doporučuji natřít červenou vermillion, se zlacenými ozdobnými lištami (mouldings) a královským monogramem na bočnicích, kování černé. Protože nevíme, zda na lafety RC použili modrou barvu, a pokud ano, jakým způsobem, tuto bych vynechal.
Co se týče takeláže děl, realistické modelové provedení by se mělo řídit stavem děl:
1. připravených ke střelbě/boji;
2. zajištěných pro plavbu v palebné pozici;
3. zatažených uvnitř na palubě a zajištěných pro delší plavbu;
4. v přístavu na chráněném kotvišti.
Podle vybraného stavu se upevňují jednotlivá lana, modeláři obvykle volí stav 1, 2 nebo 4. Takeláž děl na foto HMS Victory je typická, použitelná na RC. Omotání volného konce kolem dělového kladkostroje musí být u děl zajištěných pro plavbu, ale kladkostroj byl napnutý, ne volný, jako na muzejní Victory v doku, kde nehrozí kolébání lodi a pohyb děla. Zádržné lano je OK, je to jeden z několika používaných způsobů. Děla RC byla velmi malá, dvojitá kladka dělového kladkostroje na pažení je zbytečná, u děl 3-4 libry stačí jednoduché kladky. Doporučuji na webu vyhledat repliku Cookovy Endeavour, tam je dobře vidět takeláž děl i další způsob vázání dělových lan.
Na této fotce z HMS Victory je další způsob – soudruzi pouze „zapomněli“ stočit nebo uvázat volný konec dělového kladkostroje (gun tackle), ten se válí po boku děla.
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_040-125-1177068033.jpg
Úvazníky s kolíky na pažení mezi děly
jsou nerealistické a na žádném dobovém modelu nejsou vidět. V těchto místech se vážou jen silná lana předních šotů (fore sheets), hlavních halsů (main tacks) a šotů čelenové plachty (spritsail sheets). Silná lana by se na kolících špatně vázala a především jsou značně namáhána – na kolíky se váží méně namáhaná lana. Doporučuji je nedělat a místo nich instalovat standardní silné rohatky, jako jsou např. na těchto dobových modelech:
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/443/media-443921/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/443/media-443924/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/443/media-443858/large.jpg
Stěžňové pně
jsou podle předpisů pro větší lodě – jako neválečná loď měla RC přinejmenším zadní stěžňový peň bez ovazů; přední a hlavní bez vyztužení (a pravděpodobně i bez ovazů, podobně jako Peregrine). RC sice byla oficiálně klasifikována jako loď šesté kategorie (sixth-rate), to však bylo pouze administrativně, ale proti typické válečné lodi 6. kategorie s tonáží kolem 500 tun a délkou přes 110 stop měla RC pouhých 232 tun a délku 90 stop – zpevněné stěžně lodi s dvojnásobnou tonáží by pro RC byly naprosto zbytečné.
Královský erb na přepážce kajuty
Královské erby se na lodích obvykle barvily podle skutečnosti, na RC to bude královský erb Jiřího II. z hanoverského rodu, používaný v letech 1714-1801:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Coat_of_Arms_of_Great_Britain_(1714-1801).svg
http://en.wikipedia.org/wiki/George_II_of_Great_Britain
V tzv. loděničních knihách (Progress Books) a v účtech bývají zmínky o nátěrech, např. že erb byl proveden v příslušných barvách či pozlacen. Na načančané jachtě byl erb zcela jistě vyveden v přesných barvách včetně pozlacení, nikoli zjednodušeně.
Ukázka řezbářského provedení dvou verzí staršího erbu krále Williama III. kolem r. 1700, údajně z brány loděnice v Deptfodu:
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/352/media-352304/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/352/media-352302/large.jpg
Ten první je příliš delikátní, na to aby byl vystaven venku vlivům počasí a předpokládá se, že byl uvnitř vstupní haly. Ten druhý, hruběji provedený, mohl být i na lodi. Nicméně RC byla královskou jachtou, představitelkou královského majestátu, klidně mohla mít erb řezbářsky lépe zpracovaný. Jachta většinu času stála v přístavu, erb mohl být ma ochranu před počasím zakryt. Zda mohl být odnímatelný a na dlouhé postoje lodě uložen v podpalubí, a vytahován jen na občasné plavby, nevím, na žádnou podobnou zmínku jsem nenarazil.
Tvar podstavců stojících soch po bocích záďového zrcadla
se liší od dobových pramenů, stav na originálním plánu (Chapman) potvrzuje i Cleveleyův obraz, tj. podstavce jsou užší a nevyčnívají tolik, jako na plánech v Anatomy.
Obšívka trupu v oblasti přídě
V Anatomy of RC použili způsob, který je pravděpodobně z pozdější doby, doporučuji způsob podle dobových modelů z námořního muzea v Greenwichi, tj. s hákováním, jako na modelu Victory, na níž jsem dával odkaz do vlákna o RW, nebo podle dobových modelů v National Maritime Museum v Greenwich:
Obšívka na rovné zádi
Doporučuji udělat šikmé plaňky obšívky na rovné zádi navazující na plaňky boční obšívky, jak se to dělalo ve skutečnosti, přinejmenším na jachtách:
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/406/media-406333/large.jpg
V Anatomy of RC to nenavazuje, což je estetický nedostatek:
http://www.modelforum.cz/download/file.php?id=768147&mode=view
Vyčnívající hlavy železných hřebů na bočnicích (wales)
Autoři knihy uvádí, že bočnice byly upevněny železnými hřeby s vyčnívající kulatou hlavou, pod dvou na každém žebru, ale neuvádí zdroj této informace. Co vím, není znám jediný dobový pramen (loďařské knihy, obrazy, plány, modely), že by Angličané používali železné svorníky na bočnicích na holandský způsob. Popis najdete zde:
http://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=177&t=65285&st=0&sk=t&sd=a&start=135#p1299053
Nic takového nezmiňují ani odborné knihy od Laveryho nebo Goodwina. Významný francouzský stavitel lodí Blaise Olivier, který na příkaz ministra vykonal "průmyslově-špionážní" cestu po anglických a holandských loděnicích, na tento rozdíl upozorňuje ve svém hlášení z r. 1736.
Ve sbírkách National Maritime Museum v Greenwich jsem dodnes nenašel jedinou loď z 18. stol. (model, obraz), kde by byly na anglické lodi svorníky či hřeby provedeny takto. Jedním z nejdetailněji propracovaných modelů jachet je Chatham z r. 1741, po hřebech ani náznak, zatímco ostatní detaily jsou podrobné, včetně ponorové stupnice:
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66421.html
Angličané upevňovali na lodích v 18.stol. bočnice dřevěnými hřeby a pouze ve spojích železnými či bronzovými hřeby či svorníky, s hlavami zapuštěnými. Pro model RC doporučuji inspiraci modely a obrazy anglických lodí cca z let 1730-1760. Provedení trupu a řezbářské práce jsou také skvěle vidět na špičkové rekonstrukci holandské jachty Utrecht.
Ostatně ani na Utrechtu nejsou hlavy železných svorníků tak velké a vystupující, jako tomu bylo v 17. stol. Možná to bude tím, že v holandských loděnicích té doby byli loďařskými mistry Angličané.
Vyhledávání na netu: statenjacht utrecht
http://www.flickr.com/photos/peterkok/4938143524/sizes/l/in/set-72157624832607694/
http://www.flickr.com/photos/fredmo/4922550215/sizes/l/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/lesneyman/3851993993/sizes/l/in/photostream/
Na inspiraci např. Vasou a Batavií, tj. lodí z první pol. 17. stol., doporučuji u RC zapomenout.
Plaňky obšívky byly připevněny dřevěnými hřeby na žebrech, tj. jejich rozmístění je horizontálně podle rozestupu žeber. „Barevné provedení“ dřevěných hřebů záleží na barvě planěk obšívky: u světlé budou vidět výrazněji, viz repliky Endeavour nebo Duyfken:
http://www.flickr.com/photos/jimitch/7386648494/sizes/l/in/photostream/
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Endeavour/Photos%20HMB%20Endeavor.htm
http://www.flickr.com/photos/kathytynan/194744682/sizes/z/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/shebalso/195273719/sizes/l/in/photostream/
U tmavší obšívky (natřené dehtem) budou hřeby méně výrazné, až téměř „neviditelné“, viz repliky Utrecht nebo Gotheborg:
http://www.flickr.com/photos/rb56/513922451/sizes/l/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/amnellanna/2580313493/sizes/l/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/amnellanna/2580313399/sizes/l/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/ping_timeout/346609713/sizes/l/in/photostream/
Způsobů provedení je více, popisuje je ve své knize Peter Goodwin. Obvykle byly plaňky připevněny k žebrům dvěmi kolíky na šířku,jak je vidět na replikách, zejména na barku Endeavour. Na většině dobových modelů, pokud je vůbec mají, jsou dřevěné hřeby zjednodušeny, tj. stylizovány, s výjimkou konstrukčních modelů, a proti skutečnosti často příliš výrazné. Na jachtě Chatham jsou celkem v pořádku.
Konstrukce žeber skutečné lodi je velmi dobře vidět v Anatomy – Captain Cook’s Endeavour, na str. 46-47 (hull structure), v oblasti přídě a zádě na str. 52-53. Plaňkování trupu je na str. 54-55. Takových kvalit ale monografie o RC, bohužel, nedosahuje – trpí určitou nedotažeností a zjednodušením. Nicméně konstrukce žeber Endeavour dává velmi dobrou představu, jak to vypadalo na RC. Endeavour je replika anglické lodi z pol. 18. stol. o podobné velikosti, jako RC, a přestože je to obchodní loď (RC byla stavěna v loděnici pro válečné lodě, kde některé konstrukční prvky byly mírně odlišné), je pro inspiraci k modelu RC vhodná. Asi nemusím dodávat, že modelářská žebra jsou něco jiného, než žebra skutečné lodi, s těsnými rozestupy. Horní části žeber (top timbers) někdy uhýbají, aby bylo možno symetricky umístit střílny či okna galerie, a podle toho „uhýbají“ i dřevěné hřeby obšívky.
Velmi dobrá je rovněž kniha Anatomy of Blandford - anglické válečné lodi z r. 1720, postavené v Deptfordu, kde byla o něco později postavena také RC. Vzhledem k tomu, že období cca 1719-1745 je považováno za období stagnace, konstrukční rozdíly mezi Blandfordem a RC mohly být nepatrné. Anatomy of Blandford je provedena lépe, než kniha o RC, ačkoli i zde je několik chybiček na kráse - nepochopitelnou chybou je provedení palubních planěk, ačkoli na fotografii dobového modelu je jasně vidět zaoblené plaňky.
Ponorové stupnice
Byly na lodích běžné, možno udělat i na RC. Byly to římské číslice z bronzového plechu, přibité na vazy, udávající ponor lodi ve stopách. Výška číslice byla 1/2 stopy. Na modelu možno jen namalovat. Např. jachta Charham:
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/540/media-540652/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/540/media-540661/large.jpg
Latríny na přídi
V knize zcela chybí, osobně bych je dodělal podobně, jako jsou na jachtě Fubbs. Představa, že během plavby s královskými příslušníky se celý den někdo z posádky a cestujícího služebnictva courá k zábradlí, přelézá ho a vystrkuje holou zadnici k vykonání potřeby na úponových lavicích, mi jaksi nesedí . Latríny jsou vidět na dobových modelech i plánech, např.:
Fubbs
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528887/large.jpg
Chatham
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/406/media-406329/large.jpg
Lodní zvon
Zvony byly zdobené, ve větším měřítku modelu (1:24, 1:48 apod.) by mělo být naznačeno. K inspiraci doporučuji např. sbírku lodních zvonů v National Maritime Museum (NMM) v Greenwich:
http://collections.rmg.co.uk/collections.html#!csearch;collectionReference=subject-90355;authority=subject-90355;start=20
Vyhledávání na netu: ship’s bell
Řezby
Provedení řezeb na lodi – inspirace ze skutečných lodí, např. ze sbírek NMM
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/18038.html
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/393/media-393247/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/254162.html
http://www.rmg.co.uk/server/show/conMediaFile.6330
Vyhledávání na netu:
ship’s carving
ship’s figurehead
Obr. C 8/4 Rigging the fish tackle – doporučuji takto nedělat a jednoduše vynechat.
Obr. F 1/3 – trojúhelníkové držáky dělových koulí používali Francouzi, nikoli Angličané. Autoři knihy jsou Italové, ne Angličané, kteří toto vědí. RC nebyla válečnou lodí a nepotřebovala řadu dělových koulí v pohotovosti na palubě v držácích (shot garlands) u gretingů nebo na pažení, pokud vůbec nějaké měla. V případě, že chcete držáky dělových koulí udělat, doporučuji spíše malé držáky na pažení mezi děly. To, že na palubě žádné držáky dělových koulí nejsou, zřejmě italské autory zmátlo a dali tam ty trojúhelníkové. Královská jachta z děl střílela pozdravné salvy, pouze prachové, bez nabití kulemi.
Dobové dokumenty o RC
Námořní muzeum Greenwich
Specifikace lodi, 9 stránek, identifikační číslo ADT0177
Plán lodi v měřítku 1:48, datováno srpen 1749, identifikační číslo NPD0656. Bokorys s detaily na palubě, záďové zrcadlo, plan horní paluby. Obsahuje poznámku, že kloun byl prodloužen o 6 palců dopředu a otvory v klounu posunuty o 5 palců nahoru.
Plán lodi v měřítku 1:48, identifikační číslo NPD0657. Bokorys s detaily na palubě, žebrorys a záďové zrcadlo, vodoryska. Nápis v titulu plánu: Návrh plánu na stavbu nové lodi Royal Carolina. Doplňující poznámka: Loď byla postavena o 1 stopu a 1 palec delší, než ukazuje plán.
Plán lodi v měřítku 1:48, identifikační číslo NPD0658. Bokorys s detaily na palubě, žebrorys a záďové zrcadlo, vodorysky.
Plán lodi v měřítku 1:48, identifikační číslo NPD0659. Boční profil a profil na hlavním žebru, tabulka s technickými údaji, poznámky tužkou.
Plán lodi v měřítku 1:48, identifikační číslo NPD0660, datovaný 21.8.1879. Bokorys s detaily na palubě, žebrorys a záďové zrcadlo, vodorysky. Poznámka na plánu: Návrh plánu jachty Royal Carolina, loděnice ve Woolwich, 21. srpna 1749.
Plán v měřítku 1:24, identifikační číslo NPD0668. Plán královských kajut Royal Charlotte ex Royal Caroline (1750), zhotovený v Deptfordu 15. května 1801. Není uvedeno, zda se jedná o původní stav nebo po přestavbě.
Plán RC v Chapmanově knize Architectura Navalis Mercatoria
Obsahuje originální výzdobu lodi, ke stažení ve velkém rozlišení je zde:
http://www.sjohistoriska.se/en/Collections/Archives/ChapmanNet/ChapmanNet/Drawings/?pressimagepage=5
U pl. 49 klikněte pravým tlačítkem na Download high resolution image a v roletce klikněte na "Uložit odkaz jako..."
Chapmanova sbírka v námořním muzeu v Stockholmu (Sjöhistoriska museet)
Téměř identický s plánem RC v knize Architectura Navalis, ale provedení je detailnější a obsahuje tabulku s rozměry stěžňů, čnělek a ráhen.
Dobový model RC
Přímo RC není, existuje několik dobových modelů jachet z daného období. Ke studiu britské jachty georgiánského období je nejvhodnější jachta Fubbs z r. 1725 a předchozí Royal Carolina/Peregrine.
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66391.html
Dobové vyobrazení RC
Nejdůležitějším a primárním zdrojem je obraz Johna Cleveleye, jak již zmíněno dříve.
Obraz ve velkém rozlišení:
Interiér kajut RC
V originálních plánech RC není uveden, autoři Anatomy provedli hypotetickou rekonstrukci na základě zkoumání několika modelů jachet v National Maritime Museum v Greenwichi. Inspirovali se především georgiánskou jachtou Fubbs z r. 1725, kde jsou vidět podlahy z intarzovaného dřeva (zmíněn je pouze mahagon) a stěny ze zdobených panelů, na kterých je použita kromě bílé a světlé modré rovněž světle žlutá barva. Na foto dobového modelu je toho vidět málo, všimněte si např. světle modře natřených palubníků, zřejmě alegorie na modré nebe:
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528890/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528893/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528887/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/528/media-528884/large.jpg
Více o jachtě Fubbs:
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66391.html
Dobře je vidět tyrkysový pás (opasnice), podkladová barva pod řezby. Tato barva je pro georgiánské lodě první pol. 18. stol. typická.
Královské jachty odrážely styl panovníka Jiřího II. (George II.) a jeho manželky Karolíny (Caroline). Tento styl je nazýván georgiánský. Interiéry jachty byly zhotoveny ve stejném stylu, jako interéry v budovách.
http://images.mediastorehouse.net/106/517511_450_450_0_0_fit_0_8d052bfaf100d44b9ff3be4f69e52f86.jpg
Hledání na netu interiérů, nábytku a módy v georgiánském stylu pro inspiraci k interiéru jachty RC:
george ii style
george ii furniture
george ii fashion
Tohle je např salón ve stylu krále Jiřího II.:
http://www.juliettesinteriors.co.uk/images/detailed/17/R.jpg
Protože jachta byla věnována královně Karolíně, jsou samozřejmě žádoucí také informace o jejím vkusu, jaké měla ráda barvy apod., o interiérech paláců a letních sídel, kde pobývala a které byly provedeny v georgiánském stylu. Z informací na netu vyplývá, že oblíbenými barvami královny byly bílá, světle modrá a středně modrá. Ostatně světle modrý pruh má pod horním zábradlím i jachta RC na Cleveleyově obraze. Dlužno připomenout, že architektonické prvky staveb se vyskytují take na lodích, ostatně lodní stavitelství bylo označováno jako Naval architecture, latinsky Architectura navalis. Samotná konstrukce lodi je označována jako “shipbuilding”, česky stavba lodí, nikoli výroba lodí, a lodní konstruktér jako Naval architect, lodní architekt.
Např. Orleans House Gallery, kterou pro Karolínu nechal postavit její manžel:
http://www.kevinmullinsphotography.co.uk/wp-content/uploads/2012/01/Orleans-House-Gallery-weddings-21.jpg
http://www.hughmillerphotography.co.uk/wp-content/uploads/2010/07/Orleans-House-Gallery.jpg
Hampton Court s georgiánskou výzdobou
http://3.bp.blogspot.com/--bm4yjbeJAU/T ... CN7797.JPG
http://3.bp.blogspot.com/-yZlV1a3Vw1E/T ... CN7798.JPG
Na RC byly obě kajuty s největší pravděpodobností vyzdobeny odlišně stylu, jako se to dělalo v palácích, kde dvě místnosti nebyly zařízeny stejně.
Vynikající ukázka dobového interiéru jachty z r. 1778 je švédská Amphion. Stavěl ji F. Chapman, významný švédský konstruktér anglického původu, který se stavbě lodí učil v Anglii v letech 1741-44. Odsud si jistě odvezl anglický styl, který mohl uplatnit na Amphionu. Ostatně Chapman RC pravděpodobně studoval, ve své knize Architectura Navalis Mercatoria je její plán, a další podrobnější plán RC se nachází v jeho sbírce. Jistá podoba s interiérem královny Karolíny tu je, byť na Amphionu je interiér jednodušší, více spartanský. Doporučuji pro inspiraci a poznání prostudovat i jiné Chapmanovy plány, je to nejlepší kolekce snadno dostupná na netu, přímo od lodního konstruktéra a stavitele z 18. stol.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sj%C3%B6historiska_museet_2008m.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sj%C3%B6historiska_museet_2008a.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/Amphion_(ship)
K realistickému provedení RC doporučuji také prostudovat fotografie rekonstrukce holandské jachty Utrecht z r.1746. Mnohé detaily jsou pro RC shodné nebo velmi podobné. Na webu hledejte:
statenjacht Utrecht
např.:
http://www.flickr.com/photos/peterkok/4938142554/sizes/l/in/photostream/
http://www.flickr.com/photos/peterkok/4938143524/sizes/l/in/photostream/
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Utrecht_(ship,_2003)
http://www.flickr.com/search/?q=statenjacht%20utrecht
http://www.wefalck.eu/mm/maritime/models/statenjacht/statenjacht.html
Další podklady pro inspiraci:
Chatham yacht 1741 - model
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66421.html
Plymouth 1755
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66455.html
Další literatura o anglických lodích 18. stol.:
Historie anglických královských jachet
Tony Dalton: British Royal Yachts. A Complete Illustrated History
http://www.amazon.co.uk/British-Royal-Yachts-Complete-Illustrated/dp/1841141305/ref=sr_1_51?s=books&ie=UTF8&qid=1349183869&sr=1-51
Knihy o konstrukci anglických lodí 18. stol.
Brian Lavery: Building the Wooden Walls: The Design and Construction of the 74 Gun Ship Valiant
http://www.amazon.co.uk/Building-Wooden-Walls-Construction-Valiant/dp/0851775845/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1349339321&sr=1-1
Arthur Bugler: H.M.S. Victory. Building, restoration and repair
http://modelshipworld.com/phpBB2/viewtopic.php?t=699
Charles N. Longridge: The Anatomy of Nelson's Ships
http://www.amazon.com/Anatomy-Nelsons-S ... %27s+Ships
Série monografií lodí pro modeláře Anatomy of the Ships:
The 20-Gun Ship Blandford
The Bomb Vessel Granado
The Naval Cutter Alert
The 100-Gun Ship Victory
The 74-Gun Ship Bellona
Captain Cook's Endeavour
The Armed Transport Bounty
The 24-Gun Frigate Pandora
The Frigate Diana
Konstrukce anglických lodí 17. stol., kromě zmíněné trojice Goodwin-Lavery-Lees:
Richard Endsor: The Restoration Warship: The Design, Construction and Career of a Third Rate of Charles II's Navy
http://www.amazon.co.uk/Restoration-Warship-Design-Construction-Charles/dp/1844860884/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1349341075&sr=1-1
Naposledy upravil Kpt.KL dne 10 led 2013, 21:03, celkově upraveno 1
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://www.crwflags.com/fotw/images/g/gb~tcp.gif){kind=link}
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://www.flyingcolours.org/uploads/product_imgs/f0f856637a.PNG){kind=link}
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://www.crwflags.com/fotw/images/g/gb_admy.gif){kind=link}
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/387/media-387508/large.jpg){kind=link}
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/387/media-387757/large.jpg){kind=link}
![[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]](http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/387/media-387755/large.jpg){kind=link}