Diskusní fórum modelářů

Dobrá práce, ono to vevnitř není vidět, ale zabere to spoustu času. Těším se na pokračování. Mám radost, že se opět ozval Kpt. Lokaj.

Connie: Mno, jak bude mít RK čelen, budu ji muset parkovat na stole diagonálně. Jinak bychom už kolem ní měli problém projít.

honza čižule píše:Dobrá práce, ono to vevnitř není vidět, ale zabere to spoustu času. Těším se na pokračování. Mám radost, že se opět ozval Kpt. Lokaj.

Tak tak, ono to nejdůležitější bývá mnohdy skryté, ale závisí na tom celá stavba - viz třeba kostra a výztuhy. Také jsem potěšena, že nám Kpt.KL poskytuje odborné informace a cenné rady, velice si toho vážím. U RK bych se ráda posunula co nejvíc ke skutečné předloze a zrealizovala na modelu maximum prvků odpovídajících reálu - například opásání trupu nebo čelen mimo osu lodě - tohle jsem neviděla na žádném existujícím modelu RK.

Začala jsem s povrchovou úpravou paluby, spoje mezi fošnami budu teprve naznačovat, ovšem na rozdíl od předchozích modelů si zde nejprve projdu konstrukci palubníků a až pak začnu "řezat".



Tato jednoduchá technika se mi osvědčila už dříve; není nutné pokládat "fošny" do srázu, ale po naříznutí se během pár dnů vytvoří požadování mezera sama. Fólie totiž nalepuji mírně napnuté a materiál se časem nepatrně zcvrkne. Teprve pak celý povrch důkladně prohřeji teplým vzduchem, díky tomu lepidlo získá 100% adhezi a pásky se už nehnou. Naznačení treenails a lehké patiny bude samozřejmostí.

A tady už je paluba kompletní, ve střední části jsou naznačené spoje fošen, které se během krátké doby roztáhnou a budou o něco výraznější. Směrem k přídi a zádi se fošny zužují; na horních palubách si pohraji i s hákováním. Zatím je vše poskládáno jen nasucho a bude se spousta věcí ladit. Paluba nezůstane takto čistá, stejně tak i gratingy ztmavím pomocí olejových barev, s nimiž mám stále lepší zkušenosti při barvení modelů a především tónování dřeva.



Pohled skrze okna na zádi (poslední snímek) ukazuje sedlovitost paluby. Při konstrukci kostry jsem prováděla řadu úprav a taky musela místy dost improvizovat vzhledem k chybám v plánech, výšku žeber jsem se snažila nastavit co nejpřesněji, aby horní paluba měla ten správný tvar. No a nyní, když na to koukám, jsem docela spokojená, že to takto vyšlo.

prostě a jednoduše paráda

Také jsme spokojení Doris...... Tvá loďka vypadá naprosto úžasně!!!

Děkuji Vám za ohlasy, přátelé, jsem ráda, že se Vám pokračování stavby líbí. Když koukám na malby a fotografie dobových modelů podobných plachetnic, je to velmi motivační a taky poučné. Stále nacházím nové prvky a detaily, kterých jsem si dříve nevšimla. Postupně se mi tak daří skládat mozaiku vhodných podkladů k vytvoření solidního modelu. Porovnávám to i se starším SoS (1637), který jsem před pár léty postavila a měla jsem k němu spoustu informací; je hezky vidět, jak se během poměrně krátké doby různé konstrukční prvky nebo třeba takeláž měnily.

Dnes jsem opatřila palubu nátěrem hnědošedé barvy (celkem alchymie trefit vhodný odstín), aby dřevo vypadalo co nejpodobněji, jako je tomu na skutečných lodích v provozu. Použila jsem Tamiyácké vodovky + výborně posloužil i zpomalovač zasýchání, takže plocha se mi natírala snadněji.
Mno přiznám se, že ve finále jsem místo štětce použila osvědčený nástroj - prst. - jeho plochou se mi povedlo barvu krásně a rychle rozetřít po celé palubě v extra jemné vrstvě.



Na viditelné části paluby jsem rovněž naznačila treenails pomocí hrotu 0,3mm mikrotužky, který jsem namáčela v barvě nepatrně tmavšího odstínu, než má paluba. Ve finále palubu přestříkám čirým matným lakem TS-80. Fotky jsou pod umělým osvětlením, takže mají trochu zkreslené barvy.

Paráda, moc povedené

zapi105: Děkuji! Snažím se, jak nejlíp to umím.

Už mám konečně komplet zatemněný prostor ve všech střílnách a zesílené horní části žeber, na které již brzy nalepím palubu. Zbývá už jen vše srovnat smirkem, což bude lepší dělat venku. Střední část trupu už je rovněž komplet začištěná a obložená - pro pažení jsem použila podobné barevné schéma, jaké je k vidění i na dobových modelech. Například Saint Michael (1669):

Přidám tam ještě nějakou výstroj, ať ten prostor nezeje prázdnotou, a uvažuji také o drobných dekorativních prvcích kolem dveří (zevnitř). Děla budu řešit až později, byť přístup dovnitř už budu mít jen přes dveře.

Zdravím Doris i Kapitána,

Konečně mám souhlas autora, takže začnu pomalu plnit. Ale vesměs ty poměrně nejzásadnější jsou v tom dokumentu od Kapitána. Jde ale jen o anglicky psanou rešerši uvedené knihy. Kniha je o něco bohatší, nejen na popis, ale zejkména na historický kontext a obrazový materiál. Přikládám například ukázku z díla Antonyho Deana, "Nauka o námořní architektuře (1670)". Anthony Dean (1638–1721) udělal velkou kariéru. Ve 22 letech byl blízkým spolupracovníkem Cristophera Petta ve Woolwich a v 26 letech byl na doporučení samotného Samuela Peppyse jmenován šéf konstruktérem ve znovuotevřených loděnicích v Harwich. Údajně v něm viděl konkurenci pro Pettovic gang v Chathamu. I o něm se povídá že byl jedním z prvních kdo pro konstrukci lodí používal aplikovanou matematiku (a dosud neznámým) výpočtem kvadratury určoval poměry jednotlivých proporcí lodí a určit tak její chování po spuštění.

Nicméně právě v knize "Riksäpplet" od Niklase Ericsona se lze dočíst, že relativně podobnou změnu při konstrukci přinesl sebou i Francis Sheldon do Švédska a stavbu realizoval do značné míry "off-site", jeden čas i z území mimo Švédska. S hlavním "stavbyvedoucím" komunikoval zřejmě prostřednictvím papírových žeber zasouvaných do stojánku v podobě kompletníko kýlu. Jak je uvedeno na obrázku níže, kde se jedná o konstrukci inspekční lodě pro královska admirála. Jejich překreslením pak vznikal tvar lodního žebroví ve skutečnosti, domnívá se autor.

Tedy jednoznačně konkurent pro Doris.


Oba materiály byly použity z knihy Niklas Ericson: Riksäpplet - Archaeological perspective on one forgotten regal ship; Nordic Academic Press 2017 - ISSN 1650-433X)

Pro začátek je důležité vědět že se jedná o nekompletní fragmenty, které společně tvořili spodní část výzdoby. U jednotlivých kreseb je měřítko, které označuje délku nalezeného dílu.
Možná jen pro vysvětlenou uvedu, že Riksäpplet (Královské jablko - ve smyslu korunovačního klenotu) byla při návratu z bitvy stižena větrnou bouří nedaleko domovského přístavu ve Stockholmu. Při neobratném manévru najela na pobřežní útes, kde se potopila do přibližně desetimetrové hloubky. Útes dnes nese na památku název Äpplet (Jablko). Protože značná část lodě vyčnívala nad hladinu, byla zákonitě kanibalizována o dělostřeleckou výzbroj ještě v průběhu 17. stol.. To se nevyhlo ani spodním podlažím a trup byl za pomocí zvonů značně poškozen a většina nosníků a části palub rozřezány. Části lodi pak byly v průběhu času vystaveny jak vnějšímu prostředí tak nájezdům různých amatérských archeologů. Dosud neponičené části se tak dostaly na povrch a sloužili třeba k výrobě zastaralého nábytku. Proto je trup značně poškozený.

Úvodní obrázek představuuje kompletní nákres zádi sheldonova modelu označovaného ve sbírkách jako Q3. Důležitý je popis umístnění dílu pod značkou "H".


Další detail je nákres nárysu a bokorysu poměrně zachovalého fragmentu horní části skulptury. Zajímavostí je jak detailní měl řezbář znalosti o ženských proporcích a detailech hrudníku. Další zajímavý detail je hlavně pás nad pupkem. Úroveň kreseb Niklase Ericsona je úžasná.


Další detail představuje fragment spodní části stejné figury, která se pro změnu nedochovala v horní části. Kombinačně jde ale o stejný díl, jen z jiného místa lodi.


A konečně poslední obrázek představuje samotnou hlavu lva, kterým byla skulptura zakončena. Zajímavostí je že je vyřezána jako samostatný díl a na podstavec přidělána. Také jazyk je zhotoven samostatně a přiklížen do otvoru v ústech.


Doufám že se líbí.

blamage: Velice Vám děkuji za spoustu užitečných a doplňujících informací. Pro moji práci jsou zásadní a určitě mi pomohou. Ta technika s papírovými žebry zasouvanými do kýlu je zajímavá. Jak tak nad tím uvažuji a koukám na papírovou kostru své RK, tak za těch pár set let se některé techniky příliš nezměnily .....

Fascinuje mne propracovanost a estetická stránka výzdoby, v tomhle měřítku už to bude docela masakr vše zhotovit dostatečně precizně. Jednoduché to nebude a troufám si říci, že i když na RK bude těch ozdob o něco méně než třeba na SoS, tak právě s ohledem na měřítko bude jejich realizace daleko komplikovanější a časově náročnější. Když koukám na ornamenty na bocích karyatid, bude nutné je modelovat na vícekrát - jako u plnohodnotných sošek.

Mno, je to krásná a velká výzva, tak hurá do toho.

Dnes jsem dokončila rámy dveří a pohrála si s jejich vnitřní stranou, kterou jsem trochu zkrášlila. Prázdný prostor jsem vyplnila několika soudky a snažila se je "vhodně" přivázat. Je to spíše pro zpestření, námořníci by mi nejspíš dali za uši, že jsem to pořešila takto....
Mno, až to zakryje paluba, nebude z toho skoro nic vidět. Do obou rámů navíc vsadím pootevřené dveře, které pohled dovnitř ještě víc omezí.

Konečně je horní paluba pevně nalepena a nyní dorovnávám výšku okrajů a začišťuji vnitřek trupu pro finální povrchovou úpravu - pažení. Středolodí už je skoro hotové, stěny trupu tvoří 5 vrstev kartonu o celkové tloušťce přesahující půl centimetru. Doplnila jsem rovněž hranoly, na které přijde později nalepit paluba na přídi. Nejvýše umístěná paluba na zádi měl být původně kratší, ale když jsem si prohlížela podklady a další modely z tohoto období (především Saint Michael, HMS Prince a Boyne), situaci jsem přehodnotila a palubu prodloužila (na jedné z fotografií označeno červeně). Výška mezi palubami bude stále dostačující.

Gratingy v palubě budu ještě dále patinovat, celý model bude ztvárněný v "provozním stavu", aby nepůsobil jako kus nového nábytku z Ikei.

Opět jsi odvedla pěkný kus práce, Doris. Myslím,že odstín paluby jsi trefila skvěle.

Děkuji Connie. Jj, s odstínem paluby jsem si tentokrát dost pohrála, než jsem byla plně spokojená. Stejně tak i nyní jsem experimentovala s vhodným odstínem barvy pro pažení; v úvahu připadala 1) červená a nebo 2) ve spodní části černý pás (případně červený) a zbytek nad tím světlé dřevo natřené fermeží, nebo 3) celé pažení udělat jako přírodní dřevo natřené fermeží, příp. směsí fermeže + dehtu. Uvedené varianty nátěru mi doporučil Kpt.KL dle odborných podkladů a literatury + když jsem koukala na různé dobové modely, je to přesně tak. Protože na modelu udělám více červený doplňků, jak je ostatně vidět i na dobové malbě od H. Vale, zvolila jsem pro nátěr pažení červený odstín s lehkou patinou. Na plaňkách jsem se snažila naznačit hřeby ( přesně netuším, zda se jednalo o kovové hřeby nebo jsou to dřevné treenails), nicméně postřehla jsem je na některých modelech ( viz přiložené foto HMS Prince) a přišlo mi vhodné a více realistické je takto znázornit i na své RK...