I-400 bude waterline, jak jinak s otevřeným hangárovým tubusem, letounům bych dal asi raději US znaky a camo, tak jak byly natřeny pro útok na Ulithi, ale nemám na to dekály, takže asi zůstanou standardní. Mám 2 stavebnice, Hobbyboss a Aoshima, základem bude první zmíněná a z druhé si vyberu co se bude hodit, Aoshima má hlavně ten hangár. Našel jsem i třetího výrobce stavebnice, ale to už nemělo smysl kupovat. Z doplňků se mi po dlouhém hledání podařilo sehnat hlavní sadu plechů AKA models, pak tu je Pit road, Toms model works a palubu od Wood hunter. Pro podklady použiju monografii I-400, která vyšla i u nás. Stroje byly po válce předány v perfektním stavu, takže máme vše kvalitně nafoceno. Jasnou odpověď nemám na barvu paluby, ale zdá se, že i paluba byla černá nebo hodně tmavá šedá. Hovoří pro to nákres v monografii a barevné dobové záběry i fotky z potopení, jednoznačné to ale stále není.
Přílohy
Vše potřebné lze najít v této knize
Hobbyboss obal
Hobbyboss
Aoshima obal
Aoshima
Aoshima
Aoshima
Porovnání obou trupů, mají stejnou délku, základnu při hladině, ale Aoshima má o poznání užší palubu.
První porovnání, u Hobby Boss je všechno špatně, paluba věže se má mírně svažovat, ale tady je v rovině, tvarování bočních stěn je jinak. boční plášť hlavního trupu se má mírně rozšiřovat, ale tady je kolmo skosený na vyboulené palivové nádrže jako to je u německých ponorek. To skosení má být jen v zadní části, zaplavováky jsou příliš velké. Komplikovaný prostor podlahy před hangárem je taky úplně mimo. U všeho zmíněného je Aoshima mnohem blíže reálu. Bude třeba jen malých úprav. Co se týká šířky paluby je Hobby Boss mírně širší a Aoshima mírně užší oproti ideálnímu stavu.
Zkusím ty boky trupu z aošimy napasovat na trup HB a přední část paluby z aošimy vnořit do paluby HB. Věž HB půjde v každém případě celá do pryč. Dřevěná paluba by mohla klapnout. Bude s tím víc práce než jsem čekal, ale těším se na to.
První etapa je hotová. Tělo trupu je připravený na další postup, zaplavováky proraženy společně s tou lištou pod nimi. Na boky padlo dost vrstev řídkého tmelu a pak jsem to vybrousil dokud jsem nebyl spokojen. Z hobybosu zbyla jen zadní část paluby, která se dá použít, jen ty tlusté protiskluzy kolem děla jsem trochu zjemnil. Katapult je na sucho a má být trochu napravo, nesmí procházet středem ponorky. Jsem rád že rovně navazuje na hangár a není tam zlom.
Velmi pomalu to jde kupředu, samozřejmě plechy nelícují a se vším je 3x tolik práce, to nejhorší- přední palubu mám téměř hotovou a tak už to snad teď bude víc pod kontrolou. Začal jsem už pomalu dělat i na ostrovu, mám už odvrtaný zaplavováky a přetmeleno.
Dráhu tvoří kolejnice, mám je trochu širší, ale uzší se mi prostě nedařilo nalepit rovně. Nechat tam ale jen svislou plochu vypadalo divně.
Mezi katapultem a hangarem se zespoda vysunula přepažovací plocha a dráha se tak propojila v jeden celek, mírné klesání pokračovalo až na konec hangáru.
Podél katapultu jsou menší dráhy dráhy pro vozíky na plováky, část paluby byla sklopná dolů a pak se mohly otevřít postranní tubusy na plováky
Boční pás na pravoboku jsem neodflákl, opravdu je veden na každém boku jinak, každá ze tří ponorek to měla unikátní, stejně jako mnoho odlišností, asi nejlíp zdokumentovaná je I-400
HB byl opět blivajz, ale Aoshima vypadá opravdu jako Seiran, složený letoun jsem musel upravit bo se nevešel dovnitř, odnesla to vrtule, ale mám ještě jednu.
Mám hotovou konstrukční část, padlo spoustu tmelu, mnoho úprav plechů a pár samodomo úprav. Postavit si ponorku v 700 není asi úplně dobrý nápad, ale vypadá to kupodivu solidně. Už aby to bylo v surfu. Posílám obrázky věže a v dalším příspěvku bude záď a příď
Na věži jsem použil dalekohledy od Veteran models, je tady 5x 12cm a 1x 110cm úplně vpředu. Jediný světlomet je od Ocean spirit.
vedení ke schnorchlům z tenkého drátu. Pro výstup na nejvyšší palubu jsem udělal schody (není vidět) napravo, nalevo je v šikmé poloze poklop a nad ním zábradlí, které přechází na vysunutý můstek na levoboku.
Žebříky AKA jsou prostorové a vypadá to dobře, aplikace je ale naprostá šílenost, naštěstí jich je v rezervě dostatek.
Kolejnice se mi podařilo trochu ztenčit protože jsou dobře přilepené.
Kanály pro plováky jsem trochu změlčil řídkým tmelem, vstupy do tubusů jsou v poloze zavřeno, ale v jiném měřítku by se měly udělat otevřené. Jeřáb je v lůžku.
Špalky vpředu i vzadu jsem použil resinové od Five star, soustroužené si nechám na křižník. Hloubková kormidla jsou vysunutá protože to prostě vypadá líp.
AKA set tvrdí, že na věži jsou 4 dveře, není to pravda, jsou zde pouze jediné (minimálně na I-400)
Tvar zadního chrániče pro I-400 a I-401, pro I-402 je jiný.
Krátký zamyšlení pro odstín povrchu. Jednalo se o směs gumoasfaltu a neznámých lepidel a byla to poměrně silná vrstva, několik milimetrů. Nebylo to určitě stříkané, ale hustá konzistence byla zřejmě nanášena kombinací špachtlí a válečků, možná v několika vrstvách-je to vidět na detailech povrchu. Z černobílých fotek i barevných filmových záznamů se zdá že se jedná o šedou, tento asfalt byl ale černý, avšak zašedlý vlivem povětrnostních vlivů, postupně během měsíců měl odstín asi tendenci se dále nerovnoměrně zesvětlovat. Navíc nátěr špatně držel a tak už v době zajetí můžeme vidět místy poměrně velké mapy po odpadlých kusech, které odhalí původní šedý nátěr. V horní části kolem vrchní věže se zdá že barva přechází hodně do šedé, šedý je i celý plechový kryt na šnorchl, tento kryt je ale původním nátěru. Trup si zachovává spíše temnější odstíny. Můžeme pozorovat i vodou usazenou rez, ale spíše výjimečně u vybraných zaplavováků.
My sice nevíme přesně kdy ponorka dostala konečný ochranný nátěr, mohlo to být nejpozději krátce před bojovou plavbou, ale je více pravděpodobné, že ponorky vypluly s ochrannou vrstvou už přímo z výroby (nové byly tedy celé černé) a do suchého doku se poprvé dostaly až v Pearl Harboru, krátce po připlutí. Zde můžeme vidět velmi silnou vrstvu nánosu rostlin pod čarou ponoru. Nebyl důvod pro japonce vracet nové ponorky zpět do suchého doku z důvodu aplikace ochranné vrstvy. Máme ještě info, že ponorky stály v přístavu při leteckém napadení a z kanonů byla zahájena protiletecká palba.
To se týká I-400 a I-401, které vypluly na bojovou akci. I-402 tento nátěr nikdy neměla, vidíme zde u ní i klasický červený nátěr pod čarou ponoru, ten by při aplikaci ochranného nátěru zmizel neboť by byl po celém povrchu s výjimkou paluby a katapultu. Jedinou ponorkou této třídy v klasické šedé barvě a lakovanou palubou byla pravděpodobně pouze I-402.
Paluba, na konci války byly některé paluby lodí natřeny velmi tmavým odstínem-např. při poslední plavbě Jamato. U I-400 byla dřevěná paluba natřena také tmavou barvou, která rychle podléhala opotřebení, jakoby tmavě šedá přecházela do hnědých odstínů. Je evidentní, že stroje by po každé plavbě šly do suchého doku pro obnovení nátěrů.
Finále, vlákno asi tímto ukončím a budu se těšit na návrat ke křižníkům (samozřejmě japonským ). Nakonec jsem dolepil posádkou od eduardu, je parádní, diorama to trochu nakopne. Stavba trvala asi 10 týdnů
Na surf jsem stříknul 90% černou lesk a polomatný lak, pak zesvětloval olejem dle potřeby