chtěl bych se vás zeptat. Z čeho si myslíte, že (resp. z čeho u vás) vychází touha po perfektním modelu? A co vlastně rozumíte perfektním modelem? Model, kterej odpovídá maximálně skutečnosti (a o to se já teď snažím na Lotusu) nebo maximu vašich schopností a umu (o což se snažím taky) nebo kombinace obojího?
Abych začal se svým pohledem na věc. Já jsem se vždy snažil a snažím, aby, až se jednou (třeba za deset nebo víc let) podívám na model, kterej jsem stavěl nemusel stydět a nemusel se stydět ho někde i třeba vystavit a někomu ukázat a aby v maximální možné míře (dle mých stále opravdu skromných schopností) odpovídal skutečnosti.
Na tohle téma mě vlastně přived Rolfi s příspěvkem do galerie pod Mini o tom, že bych se měl chytit za nos. A musím sebekriticky bez mučení přiznat, že má pravdu.
V běhu:
Experiment
Lamborghini Aventador
Hotovo:
Ferrari 250 Testarossa, Modena, California, [url]488 spider[/url]; Lotus 79, 25, 49, 49B; Mclaren MP 4/4, Porsche 917 K, Velorexy Rothmans, JPS, Scarabeus, Marlboro, Mercedes W 125, Lamborghini Gallardo SE, Beanovo Mini [/url],
Experiment
Lamborghini Aventador
Hotovo:
Ferrari 250 Testarossa, Modena, California, [url]488 spider[/url]; Lotus 79, 25, 49, 49B; Mclaren MP 4/4, Porsche 917 K, Velorexy Rothmans, JPS, Scarabeus, Marlboro, Mercedes W 125, Lamborghini Gallardo SE, Beanovo Mini [/url],