rychlý pohled na výlisky, který jsem sesmolil během asi 30ti minut za doprovodu dvou Heineckenů a dvou dotěrných
psů. V žádném případě jsem nic neměřil, nepokládal na výkresy ani nic podobného. I když třeba listy vrtule se mi zdají
podezřelé. Na bližší zkoumání je ještě čas.
Rámeček A
Na první pohled mě zaujal krásně vylisovaný spodní díl křídla s oválnými otvory v místě
uložení podvozkové nohy. Tady nebudou třeba žádné úpravy ani lepty. Další zajímavý prvek
jsou podvozkové nohy na kterých je téměř neznatelná dělící rovina. Horko těžko jsem ji
okem zahlédl. Samotné uložení nohou do centroplánu je šalamounsky řešeno a ohlídat geo-
metrii bude sranda. Vtaženiny 0, otřepy 0, propadliny 0. Nýtování jemné a přesné,
ale jen částečné, jak je u výrobce zvykem. Krytka na pravé spodní straně centroplánu,
kterou musíme u většiny ostatních výrobců obnovovat je krásně a bezchybně naryta včetně
nýtů.
Rámeček B
Díly trupu (bez nýtů) opět krásně vylisované. Spodní díl chladiče v jednom kuse, odpadá
pasování i tmelení. Vrtule lisovaná vcelku je bez propadlin. Díl B1 čelní prstenec s ole-
jovou nádrží je vylisován mimo hlavní rámeček a jako první při trochu hrubší manipulaci
vezme za své. Malé díly (např. kokpit) opět exceletně vylisované bez kazů. Ocasní ovládací
plochy (VOP) jsou vcelku. Pokud je budem chtít rozhýbat, musíme řezat nebo si počkat
na výrobce doplňků s čím se vytasí.
Rámeček C
Průhledné díly taktéž bezproblémové. Kryt kabiny by asi mohl být tenčí, ale stále je to
oproti jiným výrobcům pěkné. Zajímavě je řešen čelní štítek, který je lisován spolu
s přední částí na který se posléze dolepují dva díly krytu zbraní s boulemi. Tady se poté
bude muset sbrousit spára mezi dvěma krytkami. Nepředpokládám použití tmelu, ale to se
ještě uvidí. Zaměřovač postačí pro zavřenou kabinu, pro otevřenou bude třeba náhražka.
Rámeček D
Obsahuje většinou díly motoru a leho uložení. Nelíbí se mi výfuky, které nemají zahloubená
ústí. Tohle umí Eduard daleko lépe.
Rámeček E
Je spojen spolu s rámečkem D a obsahuje další drobnosti k motoru a zbraním nad ním uložených.
Opět nejsou odvrtaná ústí hlavní. Eduard to má opět lépe ztvárněno.
Rámeček F
Na horních dílech křídla opět žádné propadliny nebo jíné neduhy. Motorové kryty jsou oddělené
pro možnost odkrytí motoru. Horní díl motor. krytu má velejemně naznačen klavírový pant uprostřed.
Krása. Ostruhové kolo vylisováno spolu s uložením do trupu. Jednodušší na stavbu, ale při barvení
to bude vyžadovat pevnou ruku a tenký štětec.
Stavebí návod
Tradičně přehledný a srozumitelný. Skládá se ze 37 kroků. Model není řešen zcela tradičně a tak
můžou některé sekce trochu mást. Mě na první pohled zaujala palubní deska, která se lepí až
ve 25 kroku stavby! Podvozkové šachty, konkrétně jejich kulaté části jsou podobně řešeny jako
u Eduardu. Klapky chladičů můžeme nalepit ve třech polohách. Eduard nabízí pouze jednu. Pokud
chceme zvolit jinou, musíme mírně upravovat. Sloty jsou tak jaku u Eduardu vysunuty, ale návod
nám dává možnost je jednoduchým odříznutím kolíků zasunout. Tohle jde samozřejmě udělat i s Edu-
ardími stodevítkami, ale návod v tomhle ohledu mlčí.
Záměrně jsem nezmínil obtisky, protože mě nezajímají. Na první pohled jsou opět tlustší než by
se nám hodilo a výběr markingů je tradičně nudný a fádní...Jejich soutisk je ovšem brilantní.
Model obsahuje ještě masky na kabinu a malý modrý sáček s gumovými vložkami a magnety. Ty jsou
určeny pro udržení motorových krytů v zavřené poloze.
Toť vše. Howg. Jdu do práce.
Stavím jen a pouze Luftwaffe 1/48...nic víc nic míň...